Zamítl rovněž rozhodnutí úřadů, které mu zakázaly vykonávání státních funkcí na dobu 15 let.
Jak oznámil dříve šéf kontrolní správy Venezuely Elvis Amoroso, omezovací opatření vůči Guaidóvi byla podniknuta kvůli nedostatkům v jeho daňovém přiznání. Bylo mj. zjištěno, že předák opozice uskutečnil přes 90 cest do zahraničí v celkové hodnotě 300 milionů bolívarů (asi 100 tisíc dolarů), zdroje těchto prostředků však nejsou známy.
Ve Venezuele začaly 21. ledna hromadné protestní akce proti prezidentovi Nicolási Madurovi brzy poté, co složil přísahu. Předseda Národního shromáždění, které kontroluje opozice, Juan Guaidó se prohlásil za dočasného prezidenta. Řada západních zemí v čele s USA ho uznala. Maduro ze své strany označil předsedu parlamentu za loutku Washingtonu. Rusko, Čína a řada jiných zemí podpořily Madura jako zákonného prezidenta. V Moskvě označili „prezidentský status“ Guaidóa za neprávoplatný.
