Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Česko
České novinky: nejnovější zprávy a události z domova

Média píšou, že Čechy chtějí znovu otrávit. Je to tak?

Sledujte nás na
Přes 4200 kg pstruhů z Itálie, kteří obsahují pro člověka nebezpečnou kancerogenní látku, se dostalo ve druhém dubnovém týdnu do regálů prodejen obchodní sítě Albert. O pořadu Události dnes o tom informoval Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. K čemu se leukomalachitová zeleň používá a nakolik může ohrozit zdraví člověka?

Akreditovaná laboratoř Státního veterinárního ústavu v Jihlavě zjistila, že vzorek svaloviny pstruha, který byl dovezen z Itálie, obsahuje 13,4 µg/kg, přičemž povolený limit je 2 µg/kg.  Razantně zvýšený ukazatel zcela spravedlivě budí obavy z možných vedlejších účinků ryb při jejich konzumaci.

Potenciální kancerogenní látka leukomalachitová zeleň a malachitová zeleň patří k barvivům s fungicidním účinkem a při chovu sladkovodních ryb, zejména kaprů a pstruhů, se používá už od poloviny 30. let minulého století. Podle portálu bezpečnostpotravin.cz mohlo být příčinou kontaminace ryb například ilegální použití látky jako léčiva nebo kontaminace z jiných vod a sedimentů.

Pstruh - Sputnik Česká republika
Česko
Česko má problém nejen se závadným masem! Na jídelníček by se mohly dostat nevhodné ryby
Daná látka je povolená pouze pro chov akvarijních ryb. Nařízení komise Evropské unie č. 37/2010 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů v potravinách živočišného původu nedefinuje leukomalachitovou zeleň jako povolenou látku. Navíc je také látka zakázaná při chovu ryb v Kanadě a USA.

Na Slovensku malachitová zeleň není zařazena v Potravinovém kodexu jako povolená farmakologická aktivní látka. Zároveň není ani registrována jako veterinární lék, nebo schválená jako veterinární přípravek. Z tohoto důvodu se nesmí podávat zvířatům, které produkují potraviny.

Kontaminace se stala poprvé? V Česku nikoliv

O nálezu reziduí leukomalachitové zeleně ve svalovině pstruha se v České republice naposled mluvilo v roce 2017. Státní veterinární zpráva vydala tehdy zákaz vydávání pstruhů ze sádek v Pravíkově na Pelhřimovsku pro Kraj Vysočinu. K zákazu došlo kvůli překročení rozhodovacích limitů v rybách a nevyhovení parametrům, které byly stanoveny na základě Rozhodnutí Komise 2002/657/EC.

Dříve byl zaznamenán také případ v roce 2012 v ujčovském rybářském hospodářství na Vysočině. Nicméně podle státní veterinární správy díky systému kontrol se tato ryba nedostala do obchodů.

Vedlejší účinky látky u ryb jsou prokázané. Jak je to u krys a člověka

Ing. Jana Máchová, Ph.D. a tým kolegů z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích provedli ve spolupráci s Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým ve Vodňanech studii věnovanou rizikům používání dané látky v rybářství. Podlé dané studie působení látky spočívá v blokování několika dýchacích enzymů bakterií a parazitů. V jistých případech je tato látka nenahraditelná a aplikuje se v podobě šestidenní koupele s každodenní výměnou lázně.

Ve Středozemním moři utopili tank, aby zachránili ryby - Sputnik Česká republika
Svět
Ve Středozemním moři utopili tank, aby zachránili ryby
Nicméně, podle vědců kromě profylaktických účinků pří použití malachitové zeleně při koncentraci 2 mg.l-1 byla zpozorována u pstruhů nižší hmotnost, vyšší mortalita a anemie. Kromě toho u ryb vystavených vlivu látky v koupeli v raném stádiu vývoje byl zaznamenán vznik nádorů v žaludku, střevech a játrech a vliv na krev ryb. Vědci zjistili, že malachitová zeleň se snadno vstřebává do živočišné tkáně, přičemž barevná složka látky se vylučuje, ale její nebarevná forma se z tkanin vylučuje mnohem delší dobu. Účinek malachitové zeleně při její přímé aplikaci se zkoumal u teplokrevných živočichů, zejména u krys, a bylo prokázáno zvýšení počtu nádorů, výskyt defektního potomstva až do 9. generace a poškození kostry, srdce, ledvin a jater.

výzkumu o účincích malachitové zeleně v metabolizované formě informoval Úřad pro zdraví a bezpečnou výživu (AGES). Studii zpracovával Ústav pro vyšetřování potravin (ILMU) ve Vídni na základě údajů o spotřebě ryb v Rakousku a prováděl vyhodnocení expozice obyvatel těmito látkami. Podle zprávy se počítalo s obsahem nejvýše 118,9 μg leukomalachitové zeleně na kg ryb (hodnota zjištěná v Rakousku), což by u osob s vysokou konzumací ryb (denně konzumujících průměrně 62 g ryb resp. 130 g, resp. 146 g) znamenalo příjem 0,83 až 0,42 μg/kg na tělesnou hmotnost. Jednalo se o předškolní děti, ženy a muže. Na základě zjištěných údajů byla vypočtena hodnota „Margin of Exposure“ (MOE, tj. poměr hodnoty NOAEL k expoziční dávce) pro předškolní děti ca 25 000, pro ženy 50 000, pro muže 41 000. Ze studie vyplynulo, že i při extrémně vysoké spotřebě ryb s vysokým obsahem leukomalachitové zeleně je riziko minimální.

Na závěr obou studií vědci upozorňují, že i když nebyly zjištěny přímé škodlivé důkazy, používat malachitovou zeleň se nedá často a bez oprávněného důvodu. Celkový zákaz použití při rybním chovu se nedoporučuje vzhledem k nenahraditelnosti dané látky.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала