Cesta čtyřčlenné poslanecké delegace pod vedením bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do KLDR vzbudila na domácí scéně vášně a mnozí se domnívali, že čeští poslanci tam vůbec neměli jezdit.
„Od počátku pochybuji o smyslu cesty parlamentní delegace v čele s Lubomírem Zaorálkem do KLDR. Co tam budeme rozvíjet za parlamentní diplomacii? A s kým? A že se navíc bude klanět Kim Ir-senovi? To už je zcela mimo mé chápání,“ prohlásil před cestou předseda ODS Petr Fiala.
V rozhovoru pro Lidovky.cz Zaorálek ale zdůraznil, že tato cesta byla pro Českou republiku důležitá, protože má v regionu nadále prestiž.
„Byli jsme čtvrtá země, která diplomaticky uznala KLDR v roce 1948, byli jsme země, která se po příměří v roce 1953 stala členem dozorčí komise neutrálních států,“ vysvětlil Zaorálek. „Podstatné je, že jsme přispěli k udržování míru už v té době, odvedli jsme tam práci, stali jsme se tam známými. Česká republika v regionu sehrávala významnou roli. A máme tam tedy na co navazovat,“ dodal.
Česko je pouze jednou z osmi evropských zemí, které mají v KLDR zastupitelský úřad. Samotní Severokorejci jsou podle něj vůči vnějším partnerům velmi nedůvěřiví a opatrní. Po návratu z KLDR má Zaorálek naplánované schůzky s řadou velvyslanců z evropských zemí, kteří se zajímají o výsledky cesty.
„To pozvání, kterého se nám dostalo, vlastně ukazuje na naši pozici v regionu,“ dodává.
Navíc nejdůležitějším partnerem České republiky v Asii je Jižní Korea, která je eminentně závislá na tom, co se odehrává v Severní Koreji. Otázka budoucnosti Korejského poloostrova podle bývalého ministra zahraničí ČR závisí na tom, zda se podaří udržet mírový vývoj a pokročit v procesu denuklearizace poloostrova.
„Od prvního okamžiku se to vše dělo v poměrně dost velké součinnosti s Jihokorejci, protože oni jsou na dalším vývoji téměř existenčně závislí. Můžu říci, že oni měli zájem na tom, aby se Česká republika angažovala,“ zdůraznil.
Témata, o kterých se jednalo, byla denuklearizace, snižování napětí a mír na Korejském poloostrově a otázka lidských práv.
„O tom, jak se chováme k lidem, to je věc, o které spolu musíme jednat,“ uvedl.
Přitom právě kvůli porušování lidských práv v zemi se na Zaorálkovu cesta strhla v České republice silná kritika.
„Česká delegace míří do KLDR obnovit vztahy. Nevidím jediný důvod k této cestě. Je nesmyslná a pomůže jen Kimově propagandě,“ varoval tehdy místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.
Ostrá slova zvolil i expremiér a někdejší kandidát na prezidenta Mirek Topolánek.
Podle Zaorálka musí posl. delegace v Sev. Korei postupovat v otázce lidských práv obezřetně. "Není náš zájem, abychom tam hned skončili. Může na to být ostrá reakce," vysvětluje opatrnost Zao.
— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) May 19, 2019
Starému příteli z Ostravy bych vzkázal: Tak tam nelez, p.čo.https://t.co/fSLHryU4Uu?
Zaorálek po cestě uvedl, že nejvýznamnější skutečností bylo, že ho o lidských právech vůbec nechali mluvit.
„Když se podíváte do příruček a doporučení, tak vám řeknou, že pokud otevřete téma lidských práv, rozhovory skončí,“ sdělil.
Podle Zaorálka Severní Korea od jeho poslední návštěvy v roce 2005 prošla významnými změnami. Jedná se v první řadě o rozvoj hospodářství.
„Vývoj jaderné zbraně se dokončil a nyní se má soustředit vše na ekonomiku. V Pchjongjangu je to už trochu vidět. Jsou tam krámky, restaurace, obchůdky, je tam daleko větší provoz, jsou tam automobily. To tam tehdy člověk nepotkal, bylo to prázdné, přízračné město,“ podělil se o své dojmy Zaorálek. „Pchjongjang je ale samozřejmě trochu výkladní skříní,“ připustil.
Uvedl ale, že ne všichni ve vedení KLDR sdílejí ekonomickou politiku vůdce Severní Koreje Kim Čong-una.
„Vím o určitých materiálech japonské tajné služby, které říkají, že významná část severokorejského vedení má obavy ze stoupající závislosti na Číně. My neustále žijeme v domnění, že se obávají vlivu USA, ale oni se bojí i Číny,“ poznamenal.
Severokorejci se podle něj za každou cenu snaží spoléhat na sebe a nechtějí být na nikom závislí.
„A když jim říkáte, že ČR se rozvíjí díky vazbám na svět, cítíte od nich, že právě toto pokládají za naše neštěstí. Že jsme závislí na Německu, na EU, na Američanech,“ uvedl.
Podle Zaorálka je proto zcela jasné, že pokud rozhovory se Spojenými státy ztroskotají, KLDR opět obnoví výrobu jaderných zbraní a z Korejského poloostrova se opět stane jedno z kritických míst světa.
Dne 19. května čtyřčlenná skupina poslanců ze zahraničního výboru vyrazila na pětidenní pracovní návštěvu KLDR. Cesta byla Sněmovnou schválena již v minulém roce. Zaorálka do Severní Korey doprovázeli bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová, Martin Ratiborský a Jaroslav Holík.
