„Stanovisko Slovenska stejně jako některých dalších východoevropských států není stabilní a v Rusku si na to zvykli minimálně od doby bitvy o Jižní proud, kdy Bulharsko nejdříve říkalo, že se bude účastnit projektu. Podle propočtů by z toho získalo velké výhody. A potom od projektu odstoupilo pod nátlakem Washingtonu a určité části evropské byrokracie,“ vysvětluje rozporuplná prohlášení slovenského premiéra přední odborník Fondu národní energetické bezpečnosti a Finanční univerzity při vládě RF Stanislav Mitrachovič.
Mitrachovič: Mnoho nových členských zemí EU se chová podobně. Zůstalo jim velmi málo suverénních práv, a proto se podřizují nátlaku ze strany vnějších silných hráčů. Slovensko není výjimkou. My samozřejmě chápeme, že je nejvíce ze všech zainteresováno na zachování současného stavu, to znamená na pokračování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Rusko však našlo argumenty, které jsou schopné osladit Slovákům hořkou pilulku, kterou se pro ně stalo budování Nord Stream 2 obcházejícího ukrajinské území. Za prvé dalo na vědomí, že určitý tranzit plynu přes Ukrajinu zůstane zachován a určité dodávky přes Slovensko na jih Evropy budou pokračovat. Za druhé Gazprom rezervoval kapacity slovenského přepravního systému do konce 20. let. V případě vyšší moci tak Slovensko dostane nějaké peníze. A co je nejdůležitější, ani v nejnepříznivější situaci nezůstane samo bez plynu, protože existují obchvatové zásobovací trasy, např. z Nord Stream přes Německo a Českou republiku.
Existují plány na začlenění Slovenska do struktury dopravních kanálů, které obcházejí Ukrajinu?
USA se snaží rychle využít situace, konkrétně nespokojenosti Slovenska, které ztrácí ukrajinský tranzit, a snaží se na něho vyvíjet nátlak, udělat z něj spojence v odporu proti stavbě Nord Stream 2. Ano, slovenský premiér se ocitl ve složité situaci, musí v USA říkat jedno a v Rusku druhé. Taková už je realpolitik. Jak dopadne tento příběh? Podle mého názoru je plynovod obcházející Ukrajinu nezbytný a samozřejmě bude postaven. Slováci by měli raději už dnes přijmout novou realitu a začít se domlouvat s Ruskem. Vzniká dojem, že právě to se děje. V Moskvě se dívají s pochopením na to, že Bratislava přitom musí formálně podporovat prezidenta USA v jeho nepřijímání Nord Stream 2, v jeho přání získat evropský trh pro americký LNG. Ale vždyť dokonce i Německo, které je mnohem silnější než Slovensko, přitakává Trumpovi, při setkání s ním prohlašuje, prý, budeme stavět nové terminály k přijímání LNG. Ačkoliv dnes nejsou plně vytíženy ani už existující evropské terminály, například v Belgii, a stavět nové nemá smysl. Ale s cílem uklidnit Trumpa, Evropskou komisi a nepřátele Ruska, je možné říci cokoliv! Slovenská situace se vyvíjí ve stejné logice jako německá.
Gazprom prohlásil, že v tomto roce dokončí výstavbu Nord Stream 2, ačkoliv existují problémy včetně dánského úseku.
Ano, je problém s Dánskem, které nedává povolení, ačkoliv v zásadě zakázat pokládku potrubí nemůže bez porušení mezinárodního práva, Úmluvy OSN o námořním právu z roku 1982. Tam je jasně uvedeno, že nelze zakázat přepravu ve své výlučné ekonomické zóně a územních vodách, a plynovod je druh dopravy. Dánsko natahuje čas a pro nás jsou termíny mimořádně důležité. Objevily se návrhy obejít dánský úsek.
Řešení se tak jako tak určitě najde a stavba bude dokončena. Problémem je samozřejmě i právní úprava, která zohledňuje změny směrnice EU o zemním plynu, které nejdříve schválil Evropský parlament a poté Rada EU, nyní má dojít k implementaci na úroveň vnitrostátního práva zemí EU. A tam mohou být problémy, protože je přijata formulace, která dává Německu možnost vyloučení ze Třetího energetického balíčku pro Nord Stream 2, ale... v koordinaci s ostatními zeměmi EU. To je však, jak ukázala zkušenost s plynovodem OPAL, pozemním pokračováním plynovodu Nord Stream po území Německa, překonatelný problém. Myslím, že Slovensko se již smířilo s tím, že Nord Stream 2 bude nakonec postaven, neboť Evropa ho velmi potřebuje, aby nebyla závislá na nestabilní ukrajinské situaci. A správně dělá premiér Pellegrini, když se snaží rychle s Ruskem dohodnout na možných variantách zapojení své země do tohoto projektu a minimalizovat škody způsobené zrušením ukrajinského tranzitu, snaží se hájit zájmy své země, jako to dělal jeho předchůdce Robert Fico. Mimochodem v Rusku chápou složitou slovenskou situaci a váží si schopnosti bratislavských partnerů dohodnout se.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
