Podle odborníka britští experti nic nového nezjistili, protože doba spánku osoby je naprogramována na genetické úrovni: někdo potřebuje osm hodin spánku, někdo potřebuje více. Zároveň Kudinov zdůraznil, že doba trvání spánku není tak důležitá jako režim.
„Nejzákladnějším bodem hygieny spánku je probouzení se ve stejnou dobu. V tomto případě si člověk odpočine a bude mít plnohodnotný zdravý spánek zachovávající krásu. Režim platí i o víkendech a svátcích,“ vysvětlil vědec.
Dříve vědci z Mnichovské technické univerzity zjistili, že stres v práci a poruchy spánku zvyšují přibližně třikrát riziko srdečně cévního úmrtí lidí, kteří trpí hypertenzí. Vědci během 18 let sledovali život 1 959 lidí, kteří trpí hypertenzí ve věku 25 - 65 let. Ukázalo se, že lidé, kteří měli stresující práci, umírali na srdečně cévní choroby 1,6 krát častěji. V případě nedostatečného spánku se toto riziko zvýšilo třikrát.
