Stoltenberg: Rusko má „poslední šanci“ na záchranu smlouvy INF

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svěřil odpovědnost za zachování smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu Rusku. S podobným prohlášením vystoupil v autorském sloupci na webových stránkách Frankfurter Allgemeine Zeitung.

V článku vyzval Rusko, aby využilo poslední šanci na záchranu smlouvy.

„Jinak ponese výhradní odpovědnost,“ řekl.

Dříve Stoltenberg přiznal, že svět bez INF bude pro všechny méně stabilní. Tento názor vyjádřil po jednáních v rámci Rady Ruska a NATO. Podle generálního tajemníka NATO na zasedání všechny strany potvrdily svůj závazek k účinné kontrole zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní. „Musíme se však připravit na svět bez smlouvy INF, který bude pro všechny z nás méně stabilní,“ dodal.

Stoltenberg se opět pokusil přesunout odpovědnost za narušení smlouvy na Rusko.

„Pokud přijmeme skutečnost, že můžeme smlouvu beztrestně a bez jakýchkoli důsledků porušit, podkopáváme důvěryhodnost dalších dohod o kontrole zbraní,“ řekl. „Takže porušení Ruskem smlouvy INF není jen problém pro tuto smlouvu, ale je to také problém pro jiné smlouvy, důvěra ke kterým bude podkopána.“

Generální tajemník NATO připomněl, že aliance má opatření, která může podniknout, pokud se Rusko nevrátí k dodržování INF.

Také navrhl, aby Rusko v krátké době zničilo rakety 9M729. Podle něj by to pomohlo zachránit INF.

Situace kolem smlouvy INF

SSSR a USA podepsaly smlouvu o likvidaci raket středního (1000 až 5 500 kilometrů) a krátkého (od 500 do 1000 kilometrů) doletu v roce 1987.

Obě strany se zavázaly, že zlikvidují všechny komplexy balistických raket a raket s plochou dráhou letu pozemní dislokace, které spadají do uvedeného rozsahu doletu. Smlouva také zakazovala budoucí výrobu, vývoj a rozmisťování těchto komplexů a raket.

Sovětský svaz zničil své rakety metodou detonace (kompletní zničení nosných raket), zatímco 72 balistických raket středního doletu RSD-10 Pioněr bylo zlikvidováno metodou vypuštění z polních pozic. Americké rakety Pershing byly spáleny při zachování prostorů řídicích systémů, které byly použity při výrobě středních terčových raket.

NATO uvedlo, jaká je pravděpodobnost vojenského konfliktu s Ruskem https://t.co/SRobuY3U8u pic.twitter.com/qZiXZZy91A

— Sputnik ČR (@sputnik_cz) June 22, 2019

Odstoupení USA od INF

V říjnu 2018 americký prezident Donalda Trump uvedl, že USA odstupují ze Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu, když uvedl, že Moskva nedodržuje své závazky. Zároveň americká strana nepředložila žádné důkazy svého tvrzení.

Později americký ministr zahraničí Mike Pompeo dal Moskvě dva měsíce na to, aby se vrátila k plnění podmínek smlouvy. USA zejména trvaly na tom, aby se Rusko vzdalo rakety 9M729 (SSC-8), jejíž dolet podle Washingtonu porušoval smlouvu INF.

V Moskvě tato obvinění označila za nepodložená. Bylo zdůrazněno, že raketa nebyla vyvíjena ani testována na dolet, který by přesahoval body smlouvy.

V únoru Rusko informovalo o pozastavení dodržování svých závazků, které vyplývají ze smlouvy INF. Tento počin byl reakcí na analogické činy Spojených států amerických.

Dne 3. července letošního roku ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o vystoupení ze Smlouvy INF.