Britové měli EU původně opustit dne 31. října. Dnešní hlasování ale zablokovalo brexit bez dohody. Premiér Boris Johnson bude muset požádat Evropskou unii o další tříměsíční lhůtu, která má prodloužit setrvání Velké Británie v EU, pokud se mu do 19. října nepodaří v parlamentu zajistit dostatek hlasů pro schválení dohody nebo odchodu bez dohody.
Přitom se neočekává, že by Alžběta II. zákon v pondělí nepodepsala. Johnson usiloval o předčasné volby, které chtěl vyhlásit 15. října. Opozice je ale odmítla. Odložení brexitu označil za „kapitulační zákon“. Podle něj parlament zcela podkopal jeho vyjednávací pozice v Bruselu. V pondělí se tak v parlamentu opět pokusí prosadit předčasné volby.
Ve hře je tedy opět brexitová dohoda bývalé premiérky Theresy Mayové, kterou předložila v dubnu a květnu letošního roku. Situace se tak opět dostala do slepé uličky, kdy parlament nesouhlasí s vyjednanou dohodou, ale zároveň odmítá brexit bez dohody.
Kamenem úrazu je tzv. irská pojistka, jež má pro brexitu zabránit přísnému hraničnímu režimu mezi Irskou republikou, která zůstává v EU, a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Odpůrci dohody, včetně Johnsona, označují pojistku za nedemokratickou a chtějí ji z dohody odstranit.
Johnson trvá na tom, že dokáže zajistit odchod z Evropské unie do stanoveného termínu 31. října, a to ať už s dohodou, nebo bez ní. Ve čtvrtek se dokonce nechal slyšet, že raději skončí „mrtvý v příkopu“, než aby žádal o další odklad brexitu.
Přerušení zasedání parlamentu
Dne 28. srpna premiér oznámil, že hodlá na pět týdnů přerušit zasedání britského parlamentu. Současná schůze má skončit mezi 9. a 12. zářím. Královna jeho rozhodnutí schválila. Parlament by tak neměl zasedat až do 14. října, kdy má královna přednést svůj tradiční projev, v němž ohlásí vládní program. Poslanci by o něm podle Johnsona měli hlasovat 21. nebo 22. října.
Podle kritiků se tímto Johson snaží zabránit poslancům, aby přijali legislativu, která by mohla zabránit brexitu bez dohody.
Londýnský soud ale v pátek zamítl žalobu proti přerušení zasedání parlamentu. Příslušnou žalobu podala aktivistka Gina Millerová. Ta se proti rozhodnutí odvolala a případem se bude zabývat Nejvyšší soud, a to dne 17. září. Obdobnou žalobu již dříve, ve středu, odmítl skotský soud v Edinburghu. I v tomto případě se skupina aktivistů odvolala a případem se bude příští týden zabývat Vyšší skotský soud.
Referendum o vystoupení z Evropské unie se konalo v roce 2016 a Britové v něm těsnou většinou rozhodli o vystoupení. Brexit se ale několikrát odkládal a způsobil pád dvou vlád konzervativců. Premiér David Cameron po uveřejnění výsledků referenda v roce 2016 rezignoval a na konci července rezignovala také Theresa Mayová. Stalo se tak poté, co se jí nepovedlo realizovat brexit.
