Lordi rozhodli: Britský premiér Boris Johnson musí odložit brexit

© AP Photo / Virginia MayoBritský premiér Boris Johnson
Britský premiér Boris Johnson - Sputnik Česká republika
Sněmovna lordů podle očekávání v pátek schválila návrh zákona, který má zabránit odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody. Legislativní návrh ve středu již schválila Dolní sněmovna. Teď ho musí stvrdit také královna Alžběta II.

Britové měli EU původně opustit dne 31. října. Dnešní hlasování ale zablokovalo brexit bez dohody. Premiér Boris Johnson bude muset požádat Evropskou unii o další tříměsíční lhůtu, která má prodloužit setrvání Velké Británie v EU, pokud se mu do 19. října nepodaří v parlamentu zajistit dostatek hlasů pro schválení dohody nebo odchodu bez dohody.

Přitom se neočekává, že by Alžběta II. zákon v pondělí nepodepsala. Johnson usiloval o předčasné volby, které chtěl vyhlásit 15. října. Opozice je ale odmítla. Odložení brexitu označil za „kapitulační zákon“. Podle něj parlament zcela podkopal jeho vyjednávací pozice v Bruselu. V pondělí se tak v parlamentu opět pokusí prosadit předčasné volby.

Ve hře je tedy opět brexitová dohoda bývalé premiérky Theresy Mayové, kterou předložila v dubnu a květnu letošního roku. Situace se tak opět dostala do slepé uličky, kdy parlament nesouhlasí s vyjednanou dohodou, ale zároveň odmítá brexit bez dohody.

Kamenem úrazu je tzv. irská pojistka, jež má pro brexitu zabránit přísnému hraničnímu režimu mezi Irskou republikou, která zůstává v EU, a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Odpůrci dohody, včetně Johnsona, označují pojistku za nedemokratickou a chtějí ji z dohody odstranit.

Johnson trvá na tom, že dokáže zajistit odchod z Evropské unie do stanoveného termínu 31. října, a to ať už s dohodou, nebo bez ní. Ve čtvrtek se dokonce nechal slyšet, že raději skončí „mrtvý v příkopu“, než aby žádal o další odklad brexitu.

Přerušení zasedání parlamentu

Dne 28. srpna premiér oznámil, že hodlá na pět týdnů přerušit zasedání britského parlamentu. Současná schůze má skončit mezi 9. a 12. zářím. Královna jeho rozhodnutí schválila. Parlament by tak neměl zasedat až do 14. října, kdy má královna přednést svůj tradiční projev, v němž ohlásí vládní program. Poslanci by o něm podle Johnsona měli hlasovat 21. nebo 22. října.

Podle kritiků se tímto Johson snaží zabránit poslancům, aby přijali legislativu, která by mohla zabránit brexitu bez dohody.

Londýnský soud ale v pátek zamítl žalobu proti přerušení zasedání parlamentu. Příslušnou žalobu podala aktivistka Gina Millerová. Ta se proti rozhodnutí odvolala a případem se bude zabývat Nejvyšší soud, a to dne 17. září. Obdobnou žalobu již dříve, ve středu, odmítl skotský soud v Edinburghu. I v tomto případě se skupina aktivistů odvolala a případem se bude příští týden zabývat Vyšší skotský soud.

Referendum o vystoupení z Evropské unie se konalo v roce 2016 a Britové v něm těsnou většinou rozhodli o vystoupení. Brexit se ale několikrát odkládal a způsobil pád dvou vlád konzervativců. Premiér David Cameron po uveřejnění výsledků referenda v roce 2016 rezignoval a na konci července rezignovala také Theresa Mayová. Stalo se tak poté, co se jí nepovedlo realizovat brexit.

Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала