„Situace ve sféře strategické stability se nadále zhoršuje, bohužel, to je fakt, a je nesporný. Rizika také rostou... existuje riziko vzniku jaderné války, přičemž dokonce i v situaci, kdy strany nemají záměr rozpoutat jaderný konflikt. Zvláště negativní dynamika se projevuje během posledního roku. Činnosti našich kolegů na Západě se stávají více emocionálními, občas až agresivními,“ prohlásil Rjabkov, když vystupoval na prezentaci zprávy Národní výzkumné univerzity Vysoké školy ekonomiky Nové chápání a cesty upevnění mnohostranné strategické stability v Moskvě.
Zmínil, že západní partneři blokují činnost dialogových kanálů a nadále rozrušují architekturu kontroly zbraní.
„Děláme si starosti ohledně situace okolo Dohody o obecném zákazu testování jaderných zbraní (CTBT). Poté, co prezentovaly nepodložená obvinění z jejího porušování, USA, které nemají zájem na její ratifikaci, nyní pracují na tom, aby jejich testovací plochy zůstaly připravené, aby mohly v těchto testech pokračovat,“ dodal.
Rjabkov podotkl, že Ruská federace vystupuje za obnovení jednání pro dosažení lepší úrovně strategické stability ve světě.
„Naše pozice je dobře známá - my vystupujeme za obnovení plnohodnotných jednání o zajištění strategické stability a mezinárodní bezpečnosti a počítáme s náležitou připraveností našich zaoceánských kolegů k důležitému a předmětnému dialogu,“ prohlásil diplomat.
V Praze v roce 2010 byla podepsána Nová dohoda START (Dohoda o snížení počtu strategických zbraní) mezi USA a Ruskem. Ta limitovala počet jaderných odpalovačů obou zemí, dále počet mezikontinentálních balistických raket, strategických bombardérů a jaderných hlavic. Dohoda měla vypršet v roce 2021, existuje ale varianta pro její zachování až do roku 2026.
Situaci okolo smlouvy INF
Bezpečnostní stav také komplikuje situace okolo dohody INF o likvidaci raket krátkého a středního doletu.
SSSR a USA podepsaly smlouvu INF v roce 1987. Strany se zavázaly, že zlikvidují všechny komplexy pozemních balistických a okřídlených raket se středním (jeden tisíc až 5,5 tisíce kilometrů) a kratším (od 500 do jednoho tisíce kilometrů) dosahem.
V říjnu 2018 americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington odstupuje od smlouvy kvůli „nedodržování“ závazků ze strany Moskvy, ale žádné důkazy americká strana nepředložila.
V roce 2019 Rusko jako odpověď na jednání USA pozastavilo svou účast ve Smlouvě INF.
