„Říkat, že v 1938 nebyla šance na úspěšnou obranu, je propagandou.“ Výsadkář Zelinka představil málo známa čísla

Před 81 lety Československo postoupilo pohraničí Německu, což zapříčinila tzv. mnichovská dohoda. U příležitosti této události zveřejnil dne 30. září český výsadkář několik faktů ze Všeobecné mobilizace Československé republiky v roce 1938.

Výsadkář Ivo Zelinka v pondělí na svém účtu na Twitteru připomněl vojenské události roku 1938 a zveřejnil několik málo známých faktů:

1. Československá armáda čítala 1 250 000 mužů.
2. Rozpočet na obranu byl vyšší než u Francie.
3. „Půjčka na obranu státu“ od občanů na armádu vynesla cca 87 mld. dnešních Kč.

Zelinka vysvětlil, že to byla ve skutečnosti série půjček občanů ČS vládě. Většina prostředků byla investována Ministerstvem národní obrany, dále Ministerstvem veřejných prací (které stavělo třeba letiště). Většina těch peněz už byla v září roku 1938 „přelita“ do vojenských schopností na obranu.

K příspěvku voják přidal i video pojednávající o Mobilizaci 1938, které před dvěma lety na YouTube zveřejnil Vojenský historický ústav Prahy.

„Aby bylo jasno, nemyslím si, že v dlouhodobé opotřebovací válce by mělo ČS proti velkému Německu šanci. Ale říkat, že řešení, které zvolil Edvard Beneš, bylo jediné možné, protože nebyla šance na úspěšnou obranu, je propagandou,“ uvedl v reakce na komentáře.

Svůj názor na věc vyjádřil i bývalý europoslanec Pavel Telička. Do komentářů politik napsal: „Ano, některá fakta jsou známá. Těžko soudit dnešní optikou, ale přesto vyjádřím nepopulární názor. Zbraně jsme neměli složit.“

Před 81 lety, v době "Mnichova", byla 🇨🇿⚔️ skoro týden na hranicích. Pár ne úplně známých faktů:

1. 🇨🇿⚔️ čítala 1.250.000 mužů.
2. 🇨🇿 rozpočet na obranu byl vyšší než 🇫🇷.
3. "Půjčka na obranu státu" od občanů na ⚔️ vynesla cca 87 mld. dnešních Kč.

Víc ⤵️https://t.co/WKhlc9blLV pic.twitter.com/D5LjdIKu6d

— Ivo Zelinka (@IvoZelinka) September 29, 2019

O všeobecné mobilizaci rozhodla dne 23. září 1938 porada prezidenta Edvarda Beneše s předsedou úřednické vlády generálem Janem Syrovým, předáky koaličních stran a některými ministry. Velitelé relativně dobře vyzbrojené československé armády si však uvědomovali, že úspěšná obrana vlasti spočívala v rychlém zásahu spojeneckých sil, v prvé řadě Francie, s níž měla předmnichovská republika vedle politických i úzké vztahy vojenské.

Jasným signálem pro Prahu byla tzv. mnichovská dohoda, ve které představitelé Německa, Francie, Velké Británie a Itálie rozhodli o postoupení československého pohraničí Německu. Vláda s prezidentem Benešem přes odpor armádních špiček a některých členů vlády, například ministra Petra Zenkla, dne 30. září mnichovský diktát přijala. Napsala tak tečku za jednou etapou existence Československa.