„Tento dokument je srovnatelný s mnichovským diktátem 1938.“ Poslanec Volný varoval před rozhodnutím Soudního dvora EU

Za totalitní označil poslanec Lubomír Volný rozhodnutí Evropského soudního dvora EU. Na základě něho totiž Česká republika musí strpět na svém území cizince, kterému byl zamítnut azyl i v případě, že spáchá závažný trestný čin. Podle Volného tím Česko ztrácí nezávislost a suverenitu při udělování azylu.

Předseda hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty Lubomír Volný se vrátil ke kontroverzní novele azylového zákona, která přivádí českou legislativu do souladu s posledním rozhodnutím Soudního dvora EU. Na tuto novelu v úterý 8. října upozornila Irena Válová na portálu česká-justice.cz.

Podle novely práva azylanta bude mít nejen osoba, které byl azyl udělen, ale i ten, komu statut odnímá, pokud toto rozhodnutí napadne. Postavení azylanta dotyčné osobě zůstane po celou dobu procesu včetně soudního řízení u Nejvyššího správního soudu v případě odmítnutí azylu.

„Přijetí tohoto dokumentu bude znamenat absolutní konec nezávislosti a suverenity ČR při udělování azylu. Tento dokument je naprosto srovnatelný s Mnichovským diktátem 1938,“ napsal Volný na Twitter. „Kdo se postaví proti totalitnímu rozhodnutí Soudního dvoru EU?“ položil si otázku poslanec.

Přijetí tohoto dokumentu bude znamenat absolutní konec nezávislosti a suverenity ČR při udělování azylu.
Tento dokument je naprosto srovnatelný s Mnichovským diktátem 1938.

Kdo se postaví proti totalitnímu rozhodnutí Soudního dvoru EU?https://t.co/zhY8UareQU pic.twitter.com/0L7hNdn9Nt

— Lubomír Volný (@lubomir_volny) 10. října 2019

Návrh kodifikuje i rozšiřuje důvody, pro které může být azyl neudělen. Podle § 15 mezi ně patří existence oprávněných důvodů považovat cizince za nebezpečí pro bezpečnost státu, ve kterém se nachází, nebo skutečnost, že cizinec byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin.

I v těchto případech je ale cizinec oprávněn požádat o strpení na území, pokud doloží adresu místa hlášení pobytu na území.

Jak dříve poukázal právník Tomáš Tyl, není jasné, co přesně strpení představuje. Poslankyně z Trikolóry Zuzana Majerová již přislíbila, že tuto otázku bude řešit příští týden ve Sněmovně.

Novela z pera ministerstva vnitra reaguje na judikaturu Soudního dvora EU z května 2019, kdy ve spojených věcech C-391/16, C-77/17 a C-78/17 vyložil ustanovení čl. 14 odst. 4 až 6 kvalifikační směrnice.

Šlo o řízení o předběžné otázce, kterou podala Česká republika a Belgie celkem ve třech případech, kdy se zločinec odsouzený za závažný zločin, domáhal soudně azylu.

Podle Soudního dvora ani zločinec nepřestává být uprchlíkem, a to i v případě, že mu stát nepřizná tento statut a může tak na území země pobývat zákonně. Stanovuje, že společný azylový systém EU vychází ze Ženevské konvence, a je proto nutné bezpodmínečně dodržovat zásadu nevrácení uprchlíka do země, kde mu hrozí mučení nebo nelidské zacházení.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) již reagoval na kontroverzní novelu zákona. Podle něj naopak udělování azylu zpřísňuje. Upozorňuje, že strpení je v českém právním řádu již 20 let.

„Novela zákona znamená citelné zrychlení procesu návratu migrantů do jejich zemí poté, kdy se v nich situace uklidnila. Strpené osoby je možné navracet v podstatě ihned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které se může protáhnout na roky,“ odpověděl Hamáček otevřeným dopisem šéfovi SPD Tomiu Okamurovi, který novelu rovněž kritizoval.

Tento institut strpění, již delší dobu platí v Německu a využil ho i migrant Abdallah Ibrahim Diallo, který v létě překročil hranici do České republiky a v polích u Lukavce znásilnil šestnáctiletou dívku.