Írán znovu zahájí obohacování uranu. Strany jaderné dohody prý neplní své závazky

Írán sdělil o zahájení další fáze odstupu od svých závazků v rámci jaderné dohody. Teď jde o obohacování uranu na objektu Fordo. K tomu Teherán má přistoupit již 6. listopadu.

O tom, že 6 listopadu Írán začne plnit plynem centrifugy, aby je použil pro obohacování uranu na objektu Fordo, sdělil v úterý prezident země Hasan Rúhání.  Uvedl také, že Írán již počtvrté odstupuje od svých závazků v rámci jaderné dohody. Ta předpokládá, že jediným objektem, kde by se mohlo uskutečňovat obohacování uranu má být Natanz, jaderný objekt Fordo měl být použit jako centrum pro výrobu stabilních izotopů.

„Pokud víte, ve Fordo máme podle Společného komplexního akčního plánu (pozn. JCPOA)1 044 centrifug. Zítra začne proces dodávky plynu do Fordo,“ řekl Rúhaní.

Podle něj bude tato činnost nadále pod kontrolou MAAE a všechna přijatá opatření jsou vratná, jakmile další strany jaderné dohody splní své závazky.

Slova prezidenta potvrdil pro agenturu ISNA i viceprezident a hlava Íránské atomové organizace Alí Akbar Sálehí, který sdělil, že z 6. listopadu začne obohacování uranu na 5 %.  Dotkl se také otázky vysoce obohaceného uranu, který se začíná od 20 %. Sálehí uvedl, že dříve úroveň obohacení uranu na Fordo dosahovala těchto čísel, avšak Írán současně má dostatek 20% uranu.

Záběry z prezentace rakety.https://t.co/j6nGeM3dod

— Sputnik ČR (@sputnik_cz) 5. listopadu 2019

Předcházející odstupy od závazků

Teherán poprvé odmítl řadu jaderných omezení k výročí, kdy USA odstoupily od dohody o íránském jaderném programu - Washington opustil dohodu 8. května 2018, Teherán odpověděl přesně o rok později, což nazval „strategickou trpělivostí“. Odmítnutí splnit řadu bodů Společného komplexního plánu činnosti o íránském jaderném programu se v první fázi týkalo zásob obohaceného uranu a těžké vody.

Následně úřady země 7. července oznámily druhou fázi odstupu od závazků jaderné dohody, přičemž uvedly, že Írán bude obohacovat uran na úroveň, kterou země potřebuje. Írán již zvýšil úroveň obohacování uranu na 4,5 % (jaderná dohoda stanovila limit 3,67 %).

Třetí fáze začala 6. září: Tehdy Írán oznámil, že začal pracovat s celou řadou centrifug, aniž by se v oblasti jaderného výzkumu a vývoje omezoval na ustanovení Společného komplexního plánu.  

Jaderná dohoda

V roce 2015 „šestka“ (Velká Británie, Německo, Čína, Rusko, USA, Francie) a Írán informovaly o vytvoření Společného komplexního akčního plánu. Dohoda předpokládala zrušení sankcí výměnou za omezení íránského jaderného programu. Smlouva v původním znění nepřežila ani tři roky: V květnu 2018 USA oznámily jednostranné odstoupení od dohody a obnovení tvrdých sankcí proti Islámské republice.

Reakce OSN a Kremlu

Generální tajemník OSN António Guterres v souvislosti s prohlášeními Íránu vyzval účastníky jaderné dohody, aby plnili své povinnosti z ní vyplývající. O tom informoval tiskový mluvčí Stéphane Dujarric.

„Zopakoval svoji výzvu účastníkům jaderné dohody, aby zcela plnili své povinnosti v rámci dohody. Také vyzval všechny ostatní státy, aby této dohodě poskytly svoji podporu,“ prohlásil Dujarric.

V Kremlu prohlásili, že poškozování společného plánu nevěstí nic dobrého.

„Rozrušení Společného komplexního akčního plánu o íránském jaderném programu nevěstí nic dobrého,“ prohlásil tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že Moskva se znepokojením reaguje na podobné informace.

Svoji znepokojenost kvůli vývoji situace okolo íránského jaderného programu vyjádřila i Evropská unie.