Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova Moskva vychází z toho, že podle právních předpisů povinnosti prezidenta nemůžou plnit osoby vyšší v posloupnosti protokolů, a tyto povinnosti tak spadají na Áňezovou. Rjabkov však poznamenal, že všechno, co tomuto předcházelo, odpovídá státnímu převratu.
„Ale také jsme si všimli, že v době schválení její kandidatury v parlamentu nutné kvorum nebylo, což bylo vyžadováno. Vidíme zde určitý moment, který bereme v úvahu, ale je jasné, že právě ona bude vnímána jako hlava Bolívie na období, dokud na základě voleb nebude vyřešena otázka nového prezidenta, je to vnitřní záležitost bolivijské strany,“ uvedl Rjabkov.
Dodal, že je vhodné, aby se celé Slovensko v pátek v tichosti připojilo ke smutku.https://t.co/8OoTM8tC9t
— Sputnik ČR (@sputnik_cz) 14. listopadu 2019
Situace v Bolívii
V prezidentských volbách, které se uskutečnily v Bolívii 20. října, již v prvním kole vyhrál prezident Evo Morales. Avšak jeho hlavní soupeř Carlos Mesa tyto výsledky neuznal. Ve velkých městech země začaly protesty.
Prezident vypsal kvůli nepokojům nové volby, ale pak oznámil svoji rezignaci. Demisi podal také viceprezident Álvaro García Linera a předsedové obou komor parlamentu. Morales a další zástupci bolivijského vedení odjeli do Mexika.
Jeanine Áňezová
Áňezová je právnička, v 90. letech pracovala v televizi a poté byla členkou ustavující schůze. Byla také členkou komise pro vypracování návrhu nové ústavní charty. Do politiky žena vstoupila v roce 2010, když byla zvolena do Senátu za stranu Pokroku plánu Bolívie a národní konvergence (Plan Progreso para Bolivia - Convergencia Nacional, PPB-CN). V roce 2019 se stala druhou místopředsedkyní bolivijského senátu.