Odborníci si myslí, že jejich výzkum vrhá nové světlo na příčiny vývoje rakoviny. V jejich studii se zdůrazňuje pochopení toho, jak nekódující DNA, která se často označuje jako „odpadní DNA“, ovlivňuje vznik rakoviny, může zdokonalit genetické skenování pro zjištění nebezpečí vývoje onkologického onemocnění.
Výzkumníci zanalyzovali přes šest milionů variací genů ve 13 různých tkáních lidského těla. Odborníci se tak snažili zjistit, jestli existuje korelace mezi existencí určité odlišnosti sekvence DNA a určitým chováním genů.
V důsledku toho vědci zjistili, že některé sekvence jsou spojeny s onkogeny a s tumor supresorovými geny. Kromě toho se jim podařilo zjistit, že podobné variace se vyskytují hlavně v oblastech DNA, které odpovídají za regulaci imunitního systému a vnitrobuněčných procesů, které jsou specifické pro každou z tkání.
Kdy se riziko zvětšuje
Na konci listopadu bylo informováno o otm, že američtí vědci zjistili, že lidé, u nichž byla vyléčena rakovina, umírají na srdeční či cévní choroby mnohem častěji než ostatní. Výsledky průzkumu byly zveřejněny v časopise European Heart Journal.
„Dalšími nemocemi je ohroženo stále více lidí, kteří překonali rakovinu. U mladých lidí s rakovinou je riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění výrazně vyšší než u lidí, kteří rakovinu neměli,“ uvedl autor studie Nicholas Zaorsky.
Skupina vědců z lékařských amerických institucí během 40 let pozorovala celkem tři miliony pacientů. Ukázalo se, že 11 procent těch, kteří porazili rakovinu, následně zemřelo na mozkovou mrtvici nebo kardiovaskulární onemocnění. V průměru byla pravděpodobnost úmrtí kvůli srdečním potížím u pacientů, kteří vyhráli boj s rakovinou, dvakrát až šestkrát vyšší. Vědci také odhalili, že u pacientů do 55 let s touto diagnózou, se riziko zvyšuje téměř desetkrát.
Studie také ukázala, že po překročení věku 75 let se riziko úmrtí kvůli srdečním onemocněním u vyléčených onkologických pacientů, ve srovnání s jinými věkovými skupinami, snížilo.
Kromě toho pacienti s rakovinou dělohy, prostaty, močového měchýře a štítné žlázy častěji umírali na srdeční choroby, než na ty onkologické.
Zaorsky rovněž podotkl, že sice nestudoval účinky rakoviny na srdeční buňky, ale zdůraznil, že léky používané k chemoterapii by mohly poškodit stav srdce.
