Uvádí se to ve studii profesora Arťoma Astašonka a studenta Alexandra Těpljakova z Kantova ústavu fyzikálně matematických věd a informačních technologií, která byla uveřejněna v časopise International Journal of Modern Physics D.
„Je dost dávno znám takzvaný Casimirův jev (pojmenovaný po nizozemském fyzikovi Hendriku Casimirovi), který spočívá v tom, že dvě kovové desky umístěné ve vakuu se navzájem přitahují. Zdálo by se, že to tak nemá být, protože ve vakuu nic není. Ve skutečnosti ale podle kvantové teorie tam neustále vznikají a mizí částice. A v důsledku jejich interakce s deskami, které označují jakési hranice prostoru, vzniká velmi slabá přitažlivost. A má se za to, že ve vesmíru se děje to samé. Jenomže to způsobuje naopak dodatečné odpuzování, které také urychluje rozšiřování vesmíru,“ uvádí tisková služba ústavu Astašonkova slova.
„Tedy žádná ‚temná energie‘ v podstatě není, ale je to projev hranic vesmíru. To samozřejmě neznamená, že ten kdesi končí, ale jakási složitá topologie tu může být. Můžeme to porovnat se Zemí. Ta přece také nemá žádné hranice, je ale konečná. Ten rozdíl mezi Zemí a vesmírem je v tom, že v prvním případě máme dvojrozměrný prostor, a v tom druhém trojrozměrný,“ podotýká vědec.
Astašonok připomenul, že rozšiřování vesmíru bylo objeveno před téměř sto lety. Pak bylo zjištěno, že to rozšiřování probíhá se zrychlením, které začalo tři až čtyři miliardy let po vzniku vesmíru. Avšak obyčejná hmota (hvězd, planet, asteroidů, komet a mezigalaktického plynu) by pro takový proces nestačila.
„A proto vznikla myšlenka, že vesmír je naplněn z větší části nikoli obyčejnou hmotou, ale jistou ‚temnou energií‘, která má mimořádné vlastnosti. Co to vlastně je, nikdo zatím neví. Název ‚temná energie‘ je konvenční, je ale známo, že tvoří 70 procent obsahu vesmíru“, říká Astašonok.
Jak vysvětlil vědec, v článku byl předložen matematicky odůvodněný model vesmíru, v němž vzniká dodatečné odpuzování a není žádný rozpor mezi skutečností urychleného rozšiřování vesmíru a obecným gravitačním zákonem.
