Prezidentka nazvala rok 2020 rokem příležitostí, nejen z hlediska únorových voleb do slovenského parlamentu, ale i „všech výzev, kterých bychom se měli chopit“. Podle ní by Slovensko mělo využít příležitostí, které přinesly odhalení v roce 2019, a pro zachování důvěry veřejnosti v instituce vyšetřit všechny kauzy.
„Musíme začít provádět mnoho změn a musíme je dlouhodobě zvážit. Ať už jde o oblast spravedlnosti, ale také o změnu klimatu, stabilitu veřejných financí a sociální sféru,“ řekla.
Výsledky roku a práce jako hlavy státu
Za jednu z klíčových událostí roku 2019 Čaputová označila prezidentské volby na Slovensku a volby do Evropského parlamentu, přičemž podotkla, že eurovolby „vyslaly jasný signál o výběru proevropských kandidátů“.
Podle prezidentky přinesl rok 2019 mnoho závažných informací o pozadí fungování některých lidí v justici, zejména v souvislosti s vyšetřováním vraždy novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Soudní proces bude pokračovat v roce 2020, ale Čaputová přiznala, že má pocit, že „dopad na společnost má již samotné vyšetřování, možná ještě větší než verdikt“.
„Samozřejmě, tam jde o konkrétní osoby, které v případě prokázání viny a uložení trestu budou na velmi dlouhé období ve výkonu trestu. Samotné vyšetřování je však to, co má reálný dopad na společnost, a také stále odhalované a zveřejňované informace, které souvisejí se zadrženými důkazy,“ uvedla.
Dotkla se taky tématu životního prostředí a klimatické krize, která se letos stala aktuální po celém světě. V tomto ohledu připomněla, že měla příležitost vystoupit na klimatickém summitu OSN, kde mohla informovat o plánech a cílech, které Slovensko v této oblasti má.
Zkompletování Ústavního soudu považuje za jednu z nejdůležitějších vnitropolitických událostí.
„V oblasti právního státu jsem mohla realizovat velmi důležitou pravomoc prezidenta, a to je jmenování ústavních soudců,“ řekla.
Celkem Čaputová vnímá rok 2019 jako „velmi intenzivní, ale v jistém smyslu startovací“.
Vnitropolitická agenda na rok 2020: volby do Národní rady SR, volba generálního prokurátora
Za klíčový bod dalšího vývoje Čaputová považuje únorové parlamentní volby. Úřednickou vládu a předčasné volby vnímá jako jednu z možností, která může v příštím roce nastat. Politikům připomíná odpovědnost za každé vyřčená slovo.
„V případě politických stran je sice vrchol kampaně teprve před námi, ale už teď se dá konstatovat, že veřejná debata je drsnější než roky předtím. Jako by se tu již zcela legitimně pracovalo se lží, nenávistí a strachem, který se používá jako nástroj manipulace,“ řekla a dodala, že si přeje, aby kampaň směřující k volbám byla co nejvíce zaměřena na témata, problémy v zemi a jejich řešení, nikoliv na osobní útoky.
Čaputové připomněli, že v prezidentských volbách se však o funkci ucházela jako kandidátka Progresivního Slovenska a dříve byla místopředsedkyní tohoto hnutí, a zeptali se jí, jestli bude opravdu schopna deklarovat v parlamentních volbách svou nadstranickost.
„Nepodílím se na politice hnutí PS. Netajím se, že jsou tam lidé, které osobně znám, důvěřuji jim a jejich hodnoty jsou mi blízké. Je to běžná občanská pozice a já nemám žádné protiargumenty. Z pozice prezidentky, pokud jde o prohlášení a kroky, je však pro mě PS jen jedna z politických stran, která se uchází o vítězství ve volbách,“ odpověděla.
Za podstatnou označuje Čaputová i volbu nového generálního prokurátora v příštím roce, sporného kandidáta by odmítla jmenovat.
„Mám ambice zasadit se o změnu právní úpravy, aby se rozšířilo oprávnění při navrhování kandidátů na tento post. Tak, jak je to u soudců Ústavního soudu SR, kde návrhové oprávnění nemají jen politici v parlamentu, ale i jiné instituce, akademické a obchodní obce nebo ombudsmanka,“ dodala.
Nastanou změny v zahraniční politice Slovenska v roce 2020?
„Týká se to i SR. Naši občané důvěřují tomu projektu, toto je třeba si uvědomit a respektovat,“ prohlásila.
Ke kauze brexitu uvedla, že nemá žádné obavy.
„Ta sice odchází z EU, ale ne z Evropy, čili stále by to měl být velmi blízký partner, nejen v ekonomické, ale i v bezpečnostní oblasti. Zároveň tam žije přes 100 000 občanů SR a je velmi důležité, aby se nám podařilo zachovat pro ně životní standard v ekonomické oblasti.“
