„Ano, vnitřní záležitosti hrají nesporně důležitou roli v podobných situacích. Zejména pokud jde o USA a o takového prezidenta, jako je Trump. To se dá těžko oddělit od vnitřní situace v zemi, zejména poté, co bylo později, po soustředěné propagandě a veřejných projevech s obviněními nejen vůči Íránu, ale i vůči demokratům a Baracku Obamovi. To je zřejmě směs vnitřní a zahraniční politiky,“ řekl.
Podle jeho slov se o vraždě Sulejmáního v USA neustále diskutovalo, za Obamovy vlády však byla tato varianta zamítnuta, stejně jako i několikrát za Trumpa. A to mj. kvůli možným následkům.
„A když byla Trumpovi poskytnuta možnost zareagovat na útoky na americké velvyslanectví v Bagdádu, nebyla tato varianta vyloučena. Vojáci si však nemysleli, že si Trump zvolí tak radikální variantu. Zvolil si ji však jednak kvůli představě, že bude díky tomu vypadat jako silný lídr a jednak z neochoty prozkoumat možné následky. Takže v tom nevidím žádné racionální chování,“ dodal Fino.
Situace na Blízkém východě se prudce vyostřila v posledních týdnech. Po protestní akci u velvyslanectví USA v Iráku, z níž obvinily USA Teherán, zavraždili američtí vojáci íránského generála Kásima Sulejmáního, který se nacházel v Iráku. Írán na to zareagoval útoky na základny v Iráku, kde se nacházeli američtí vojáci, nikdo z nich nebyl při útocích zraněn. Po vraždě Sulejmáního vyzval irácký parlament ke stažení cizích vojsk ze země.
