Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Polsko kritizuje Rusko. A co vina za zradu Československa?

© AP PhotoPolští vojáci odstraňují hraniční sloup na hranici Československa a Polska a pochodují na území Československa (2. 10. 1938).
Polští vojáci odstraňují hraniční sloup na hranici Československa a Polska a pochodují na území Československa (2. 10. 1938). - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Historie se stala hlavním tématem mnoha médií a zpravodajských portálů. Poté, co Vladimir Putin hovořil o Polsku jako o státu zodpovědném za vznik druhé světové války, přesáhly spory o jedné z nejhorších stránek historie rusko-polskou diskuzi – do debaty se totiž zapojili i politici a historici z jiných zemí.

O mezinárodní politice Polska v předvečer druhé světové války, o jeho účasti v rozdělení Československa si Sputnik pohovořil s historikem, bývalým místopředsedou komunistické strany Josefem Skálou.

Sovětský vůdce Josif Stalin sleduje jak ministr zahraničí SSST Vjačeslav Molotov a ministr zahraničí nacistického Německa Joachim von Ribbentrop podepisují pakt o neútočení. - Sputnik Česká republika
Svět
Polský novinář: Německo a Rusko nadále přemýšlí kategoriemi paktu Molotov-Ribbentrop
Jak hodnotí roli meziválečného Polska před vypuknutím druhé světové války? Nikdo nezpochybňuje, že bylo obětí agrese, samo ale provádělo politiku, která nebyla příliš ctnostná: dohoda s nacistickým Německem, antisemitismus, politika proti sousedům.

„Těch hříchů bylo mnohem více. Díky archiváliím, odtajněným v posledních letech, vyplavaly na světlo i ty, o nichž jsme dříve neměli tušení. Nešlo jen o to, že smlouvu o neútočení s Hitlerem uzavřela jako první právě Varšava,“ uvedl historik.

Skála také připomněl, že Berlín a Varšava udržovaly kontakty na linii armádních a výzvědných špiček, a když zemřel Piłsudski, Hitler mu v Berlíně uspořádal zádušní mši.

Jak zastrašovali Beneše

Valné shromáždění OSN - Sputnik Česká republika
Česko
„Ostuda české diplomacie“. Okamuru pobouřilo, jak hlasovalo Česko o protinacistické rezoluci v OSN
Když český politik odpovídal na dotaz, proč bylo toto téma tabu, uvedl, že jsou tato fakta nepohodlná pro lháře, kteří zkreslují historii k nepoznání. Podle jeho slov je svědkem Edvard Beneš, tehdejší československý prezident, na kterého byl vyvíjen brutální tlak, aby dal Hitlerovi naše pohraniční území.

„V pamětech, nazvaných Mnichovské dny, ho dokumentuje do posledního detailu – a s oporou v nezpochybnitelně autentických zdrojích. Doslovně cituje výhružné telegramy, jimiž ho bombardovaly jak Paříž a Londýn, tak Bílý dům, a dokonce i jeho latinskoamerické satelity. Znovu a znovu ho vydíraly, že pokud Hitlerovi neustoupí, bude za viníka války označen on sám – a ponechán nacistické agresi napospas. Mnichov nás, píše tu Beneš, vydal fašistické nadvládě ‚na dlouhé roky‘,“ uvedl Skála.

SSSR nabídl Československu více, než byl povinen

Český historik cituje Benešovo svědectví, jež se týká momentů, které jsou dnes obzvláště nečestně falzifikovány.

„Připomenout si zaslouží i Benešovo svědectví k otázkám, falšovaným dnes zvlášť hanebně. Sovětský svaz, cituji doslova, ‚zůstal v této chvíli s námi jediný a nabídl více, nežli byl povinen‘. Avšak ‚kdybychom byli odmítli anglo-francouzský plán a šli do války s Německem jen za podpory Sovětského svazu‘, ‚celý západní svět byl by se obrátil hned proti nám‘. A ‚pomoc nám ze Sovětského svazu by byl prohlašoval za útok Sovětů proti sobě‘. Takže ‚vražedný plán určitých reakčních západoevropských kruhů – dostat za každou cenu do války nacismus proti bolševismu, nechat je buď se navzájem vyčerpat, nebo nechat zničit sovětský režim nacistickým Německem ve prospěch záchrany západoevropské reakce, by býval uskutečněn pomocí Československa‘. A to se dvěma důsledky: ‚upoutat nacistické Německo jako ‚hráz proti bolševismu' plně na střední a východní Evropu, kterou by ono na dlouhá léta ovládalo‘. A ‚nevylučoval jsem ani eventualitu, že by se nakonec reakční kruhy západní demokracie daly dokonce strhnouti k přímé pomoci Německu proti Rusku. V takovém případě by, cituji znovu Beneše, ‚Maďarsko a Polsko přirozeně hned všemi silami přímo pomáhaly Německu v útoku na nás‘. Polský velvyslanec v Praze se, dokládá Beneš také s pedantickou přesností, k němu choval mnohdy ještě agresivněji než Hitlerův legát. Na potupné vyklizení území anektovaného Německem jsme dostali zhruba týden. Polsko si okupaci našeho Těšínska nadiktovalo v několikanásobně kratším termínu,“ říká historik.

Polsko se distancovalo od své minulosti

Vojáci Rudé armády a Polské armády v ulicích města, 1945 - Sputnik Česká republika
Svět
Ministerstvo obrany Ruska odtajnilo dokumenty o osvobození Varšavy
Český historik dále vyjádřil jisté pochybnosti, že by Polsko bylo připraveno připustit, že se vůči Československu zachovalo zrádně.

„Raději láme rekordy arogance proti zemi, jíž vděčí za mír a svobodu. Sovětských vojáků padlo na polském území na 600 tisíc. Další skoro 1,5 miliónu tam přišlo o nohy, ruku, zrak či k jiné doživotní újmě. Varšava nezve Moskvu ani na výročí osvobození Osvětimi, za něž prolila krev vojska I. S. Koněva. Toho teď urážejí i nevychovanci z vedení Prahy 6, kde se nachází jeho pomník. To, že na jubileum osvobození vyhlazovacího tábora na polském území nebyl pozván Vladimir Putin, má za vrchol nevkusu i Lech Walesa,“ uvedl Skála.

Polsko se podle něj distancovalo od své minulosti a Češi by jim to neměli vyčítat. Přitom na svou minulost do 80. let leje hadí jed a předválečnou éru, kdy nám jeho politika uškodila, vychvaluje do nebes.

Znovu se objevují atavismy

„Ty samé atavismy teď lezou z hrobu. Harašit zbraněmi stejným směrem je však ošidný job i dnes. Protože zase ve službách cizích velmocí, které – říkají to o sobě samy – nemají spojence, ale jen svoje vlastní zájmy. Cílem je jiná mapa Evropy, než jaká vzešla z hrůz druhé světové války. Ta zatím stále platná Polsku nadělila desítky tisíc čtverečných kilometrů nových území – včetně slezské uhelné pánve. Přišlo k nim zásluhou východního souseda. Díky zemi, na níž si dnešní polské ‚elity‘ chladí rusofobní žáhu. Ta mánie je stejně krátkozraká jako na prahu 40. let minulého století. Být Polákem, jemuž může znovu jen ublížit, udělám vše pro to, ať se sklidí ze scény, dokud je čas. Právě to je i v českém národním zájmu,“ prohlásil závěrem Josef Skála.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала