„Prezident Ukrajiny se ztotožnil s extrémně chybným, podle našeho názoru, pohledem polského vedení, (...) který je urážející pro desítky milionů Rusů a občanů zemí SNS, jejichž rodiče, dědové či příbuzní položili život za osvobození Evropy, včetně Polska, od fašismu,“ uvedl mluvčí ruského lídra Dmitrij Peskov.
Rovněž vyjádřil jisté pochybnosti o tom, že by se tento názor Zelenského shodoval s názorem a přesvědčením milionů Ukrajinců, kteří bojovali s nacisty.
Peskov rovněž poznamenal, že Kreml považuje tento postoj za urážlivý vůči „vzpomínce na vlastní dědy“.
Zelenskyj v předvečer své návštěvy Polska, přiřekl Sovětskému svazu vinu za vypuknutí druhé světové války. Stalo se tak zanedlouho poté, co tak učinil i polský prezident Andrzej Duda.
Polsko nepozvalo Putina na oslavy
Nedávno jsme informovali o tom, že Polsko nepozvalo Vladimira Putina na památkové akce. Tehdy o tom informoval jeho tiskový mluvčí Dmirij Peskov.
Ten upřesnil, že Rusko bude zastupovat velvyslanec. Diplomatickou misi ve Varšavě vedl Sergej Andrejev. K účasti na akcích v Osvětimi přišlo asi 200 bývalých vězňů koncentračního táboru a delegace z více než 50 zemí.
Osvobození „továrny na smrt“ sovětskou armádou
Tragická historie Osvětimi začala v roce 1940, když v malém starém městečku v blízkosti Krakova byla na místě bývalých kasáren zahájena výstavba obrovského koncentračního tábora. Osvětim dostal za okupace německý název Auschwitz, který se také stal názvem táboru, Konzentrationslager Auschwitz. První vlaková souprava s polskými politickými vězni dorazila do tábora 14. června 1940. Tento den je považován za datum zahájení historie táboru.
Mechanismus smrti byl vypracován nacisty velmi podrobně. Každý den dorazilo do Osvětimi z celé okupované Evropy asi 10 vlaků s lidmi. Každá souprava měla 40-50 vagonů, v každém bylo 50-100 lidí. Nehledě na teror v koncentráku tam působila polská, a od roku 1943 mezinárodní odbojová organizace. Boj vězňů v táboru spočíval hlavně v záchraně svých druhů před smrtí.
Koncem roku 1944, před příchodem Rudé armády, začali nacisté likvidovat stopy po svých zločinech: pálili dokumenty, vyhodili do povětří nebo demontovali některé objekty. 17. - 21. ledna 1945 byli vězňové, kteří měli síly chodit, evakuováni do Třetí říše. 27. ledna 1945 sovětští vojáci osvobodili asi sedm tisíc vězňů, z nichž většina byla nemocná nebo velmi tělesně vyčerpána.
Osvětim byl jedním z největších a nejdéle existujícím nacistickým likvidačním táborem, proto se stal jedním z hlavních symbolů holokaustu. V Osvětimi bylo v letech 1941-1945 zavražděno asi 1,4 milionu lidí, z toho asi 1,1 milionu tvořili Židé. V roce 1947 bylo na místě bývalého nacistického koncentračního tábora zřízeno muzeum. V roce 1979 byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.
