Podle informací vojenského rezortu mají vojáci otřes mozku. Od okamžiku vydání předchozí zprávy ve středu byla tato diagnóza stanovena dalším 14 vojákům. Pentagon po íránském útoku z 8. ledna postupně zvyšoval počet vojáků, kteří utrpěli zranění. Nejdříve se uvádělo 11 zraněných vojáků, později 34 a ve středu to mělo být 50 vojáků. Nyní je jich údajně 64.
Třicet devět zraněných se už vrátilo do vojenské služby.
Vyostření vztahů mezi USA a Íránem
V noci na 8. ledna zaútočil Írán raketami na americké základny v Iráku a označil to za pomstu za Sulejmáního vraždu.
Donald Trump a velení Pentagonu zpočátku prohlásili, že při útoku nebyl nikdo zraněn. Prezident na to kladl zvláštní důraz, kdy odůvodňoval své rozhodnutí neútočit odvetou na Írán a omezit se na nové sankce.
Pak museli vojáci uznat, že ke zraněním přece jen došlo. Jejich počet se přitom neustále zvyšoval. V Pentagonu to vysvětlovali tím, že symptomy pohmoždění se občas neprojevují hned, a proto při první lékařské prohlídce nemůže být stanovena definitivní diagnóza.
USA chtějí mít v Iráku Patrioty
USA jednají s iráckou vládou o rozmístění v této zemi systémů protivzdušné obrany Patriot, oznámil novinářům v Pentagonu ministr obrany USA Mark Esper.
„Musíme si zajistit povolení vlády hostící země. Musíme to vypracovat a propracovat,“ uvádí Sputnik Esperova slova.
Předseda Sjednoceného výboru náčelníků štábů Ozbrojených sil USA generál Mark Milley ze své strany prohlásil, že Spojené státy na tom pracují spolu s Irákem.
