Kovanda na příkladu Slovenska varoval Chorvaty před eurem

Český ekonom Lukáš Kovanda zhodnotil dopady přijetí eura na Slovensko. Podle něj evropská měna nepřivedla ke slibovanému zvýšení životní úrovně občanů, což ilustroval migrací Slováků do Česka za prací. Na svém Twitteru poukázal, že stejné plané sliby zaznívají i v Chorvatsku.

Hlavní ekonom investičního fondu Czech Fund Lukáš Kovanda patří mezi dlouhodobé kritiky eura. Porovnání zájmu o pracovní trh na Slovensku a Česku podle něj ilustruje, že k pozitivním dopadům společné evropské měny nedošlo.

„Euro přinese stabilitu a zvýší životní úroveň občanů,“ cituje slova tehdejšího guvernéra Národní banky Slovenska Ivana Šramka pronesená v roce 2008, tedy rok před přijetím eura.

Realita je ale podle Kovandy taková, že po přijetí eura došlo k nárůstu Slováků, kteří odcházejí pracovat do sousedního Česka. Pokud mezi lety 1993 a 2008 odcházelo do ČR za prací průměrně 5 tisíc Slováků ročně, tak v období 2009 až 2019 se jednalo už o 10 tisíc ročně.

V porovnání se dnem, kdy Slovensko začalo platit eurem, tam ke konci roku 2019 pracovalo o 4 064 Čechů více. Za stejné období se počet Slováků pracujících v Česku zvýšil o 101 729, tedy zhruba 25násobně.

Vývoj v posledních letech pak vypadá následovně: pic.twitter.com/jMcU8HIMsQ

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) February 12, 2020

Od roku 2009 se počet Slováků pracujících v Česku zvýšil ze 100 223 osob na 201 952 osob ke konci roku 2019, uvedl ekonom s odkazem na údaje Českého statistického úřadu a ministerstva práce a sociálních věcí. Pro srovnání za stejnou dobu se počet Čechů pracujících na Slovensku zvýšil z 1915 na 5979 osob.

„I pokud se zohlední zhruba poloviční velikost slovenského trhu práce v porovnání s tím českým, zůstává rozdíl stále markantní,“ poznamenal k číslům Kovanda.

Z toho vyvozuje závěr, že si český trh práce stále udržuje vysokou atraktivitu i pro zahraniční zaměstnance ze zemí eurozóny. Magnetem pro zahraniční pracovníky slouží podle něj velmi nízká míra nezaměstnanosti, která je nejnižší ze všech zemí EU a OECD.

„V České republice nikdy v její historii nepůsobilo tolik zahraničních zaměstnanců jako právě loni. Počet řádně registrovaných pracovníků ze zahraničí loni koncem roku vystoupal na takřka 622 tisíc,“ uvedl.

Mezi zahraničními pracovníky v Česku jsou na prvním místě Slováci. „Od roku 2004, kdy jak ČR, tak Slovensko vstupovaly do EU, se počet Slováků zaměstnaných v ČR přibližně ztrojnásobil. Od roku 2010 se pak zhruba zdvojnásobil,“ poznamenal Kovanda.

Ekonom z Czech Fund se proto domnívá, že slib někdejšího slovenského guvernéra o vyšší životní úrovni se nenaplnil. Podobné sliby zaznívají nyní i v Chorvatsku, které se na zavedení eura teprve chystá.

„Euro přináší silnější ekonomický růst a vyšší životní standardy,“ stojí v titulku článku, který byl zveřejněn v lednu 2019 na stránkách chorvatské centrální banky.

Chorvatská vláda očekává, že se jí v polovině letošního roku dostane kladné odpovědi od příslušných evropských institucí, že může vstoupit do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, což je předpoklad pro přijetí eura.

Má Kovanda pravdu?

Řada uživatelů ale s Kovandou nesouhlasila a tvrdí, že mezi přijetím eura a pracovní migrací neexistuje žádná souvislost. Ilustrovali to například srovnáním životní úrovně v Česku a v Německu. S tím ale Kovanda nesouhlasil.

„Tahle ‚logika‘ je zcela mimo. Německo bylo ekonomicky úplně jinde - daleko napřed - ještě v roce 1992, kdy Česko a Slovensko tvořily dokonce jeden stát. Proto je neskonale korektnější a logičtější srovnání Česka a Slovenska než Česka a Německa,“ reagoval na to Kovanda.

Tahle "logika" je zcela mimo. Německo bylo ekonomicky úplně jinde - daleko napřed - ještě v roce 1992, kdy Česko a Slovensko tvořily dokonce jeden stát. Proto je neskonale korektnější a logičtější srovnání Česka a Slovenska než Česka a Německa.

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) February 12, 2020

Jiní poznamenali, že v letech 2013 až 2017 Česká národní banka prováděla intervence proti koruně a Slováci tak neměli důvod stěhovat se za korunou do Česka. S tímto názorem se ztotožnil i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

„Obzvláště v letech 2013-2017, kdy ČNB intervenovala proti koruně, to dávalo skvělou logiku. Slováci odcházeli do Čech, aby byli placeni slabou korunou, a ještě při návratu přicházeli o peníze transakčními poplatky,“ napsal šéfredaktor webu Hospodářských novin Filip Černý.

Obzvláště v letech 2013-2017, kdy ČNB intervenovala proti koruně, to dávalo skvělou logiku. Slováci odcházeli do Čech, aby byli placeni slabou korunou, a ještě při návratu přicházeli o peníze transakčními poplatky.

— Filip Černý (@Filip_Cerny) February 12, 2020

Už je to tu zase 🙈
Slováci se stěhují za korunou 😀 #měnovámigrace https://t.co/dORLy99jZY

— Radek Spicar (@R_Spicar_SP_CR) February 12, 2020

Podle Kovandy ale z jeho grafu vyplývá, že euro samo o sobě atraktivitu nezvyšuje.

„Z mého grafu plyne právě to, že euro samo o sobě atraktivitu SR prakticky nijak nezvýšilo. (A tohle musí logicky potvrdit i stoupenci jeho přijetí v ČR.) Nelze tedy čekat, že by nad rámec současného stavu zvýšilo atraktivitu ČR,“ podotkl.

To je právě nesmysl, přemýšlejte... Z mého grafu plyne právě to, že euro samo o sobě atraktivitu SR prakticky nijak nezvýšilo. (A tohle musí logicky potvrdit i stoupenci jeho přijetí v ČR.) Nelze tedy čekat, že by nad rámec současného stavu zvýšilo atraktivitu ČR.

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) February 12, 2020