„Charita? Ne, to je vykořisťování a genocida.“ Foldyna výbušně promluvil o Člověku v tísni a cestě Petříčka do Afriky

Poslanec a sociální demokrat Jaroslav Foldyna poskytl portálu Parlamentní listy rozhovor, ve kterém popřemýšlel o neziskové organizaci Člověk v tísni a okomentoval svůj výrok ohledně toho, že její šéf vyhrožoval poslancům.

Hned na začátku padla otázka ohledně nedávného prohlášení Foldyny o tom, že Šimon Pánek, šéf Člověka v tísni, údajně poslal předsedům stran výhrůžnou zprávu, aby nevolili za ombudsmana Stanislava Křečka. Jelikož to Pánek a předsedové stran odmítli, redaktor PL se zeptal, jestli se Foldyna nechce omluvit. Poslanec oponoval, že to neodmítli všichni a dodal, že pravdu se lze dozvědět jen z přepisů telefonních hovorů a SMS zpráv poslanců.

„Tiskový mluvčí Člověka v tísni ale přiznal, že pan Pánek s poslanci komunikoval. De facto tedy potvrdil to, co jsem říkal já, a já jsem, mimochodem, tvrdil pouze to, že Sněmovnou kolují nějaké informace, nikoli, že je mám ověřené. Proto jsem také chtěl, aby se hlasování odložilo, než se vše vysvětlí. Nátlak nikým nevolených, především ze zahraničí placených organizací, na volené zástupce občanů pokládám za ohrožení demokracie a bezpečnostní riziko. Takové lidi a jejich sympatizanty považuji za záškodníky a omlouvat se jim skutečně nehodlám,“ dodal Foldyna.

O tom, že se někteří členové ČSSD Člověka v tísni zastávali a připomínali jeho zásluhy, si Foldyna myslí své. „Nevím, o jakých zásluhách mluví. Jestli myslí charitu, tak nic takového Člověk v tísni nedělá. Podstatou charity je dobrovolný příspěvek dárce obdarovanému. Příspěvek pod pohrůžkou násilí ale ztrácí charakter charity a stává se vydíráním,“ prohlásil.

Pak ale vysvětlil, že „Člověk v tísni disponuje z části penězi daňových poplatníků, kteří daně neplatí dobrovolně, ale pod pohrůžkou sankcí ze zákona. Tyto peníze pan Pánek a jemu podobní používají ke zvyšování vlastního pocitu ušlechtilosti a k ovlivňování politiky“.

Foldyna přirovnal činnost neziskovky k cestě ministra zahraničí Tomáše Petříčka do Afriky, která většině utkvěla v paměti díky jeho tanci s místními obyvateli. „Co se týká ‚dobročinnosti‘, tak jejich činnost je stejná, jako když ministr Petříček tančil s oštěpem v ruce a chlubil se, kolik přivezl do Afriky peněz na zlepšení životní úrovně Afričanů. To je sice moc hezké, ale ve skutečnosti tam ministr Petříček nepřivezl ani korunu – tedy myslím; ani korunu ze svého. Všechno, co tam tak pyšně rozhazoval, byly peníze českých truhlářů, zedníků, zámečníků, prodavaček, architektů a dalších lidí, co pracují a platí daně,“ pálil Foldyna.

Podle něj je v Česku také hodně rodin, které by tu pomoc potřebovaly. „A když pak vidím, jak tyhle vystresované pracující a vymírající Evropany někdo do nekonečna ždímá, aby poslal jejich peníze rychle se množícím Afričanům, nebo je bez výsledku rozdal na neefektivních dávkách, tak je mi z jedné strany strašně smutno a z druhé strany mám obrovský vztek. Tohle, že má být charita? Ne, to je vykořisťování a genocida,“ konstatoval.