Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

Čarnogurský: Bez vylodění v Normandii by Sovětský svaz obsadil celé Německo a poválečné dějiny by se ubíraly jinak

© Foto : Ján CarnogurskýBývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský
Bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Ján Čarnogurský zveřejnil text svého příspěvku na mezinárodní konferenci na Jaltě.

V jeho textu píše, že se na Jaltě potkali 75 let po Stalinovi, Rooseveltovi a Churchillovi, kteří tam formovali uspořádání světa na konci nejkrvavější války. „Hledáme historický význam válečné konference. Musíme se vrátit k podmínkám, za kterých se konala. Rudá armáda zničila 70 % vojáků a zbraní Wehrmachtu,“ píše Čarnogurský.

Vysvětluje, že měsíc před koferencí zatlačovala německá armáda západní spojence v Ardenách a Churchill musel volat Stalinovi, aby zrychlil ofenzívu na východě. V opačném případě by, jak píše expremiér, západním spojencům hrozila katastrofa. Dále píše, že spojenci se v červenci 1944 vylodili po dvouletém odkladu v Nomandii.

 „Bez západního vylodění ve Francii byl Sovětský svaz schopen obsadit celé Německo, nedošlo by k rozdělení Německa a poválečná historie by se ubírala jinak,“ napsal.

Západu nestačily síly

Velká trojka jednala dále, jakoby jejich vzájemné vztahy byly přinejmenším korektní, ale nebyla to pravda, pokračuje Čarnogurský. Podle něj musel mít Churchill v hlavě už na tehdejší konferenci „Operaci Nemyslitelné“. Politik konstatuje, že za tři měsíce po konferenci na Jaltě mu „zasvěcení“ generálové předložili údaje o operaci. Jak dodává, vyplývalo z nich, že operace je nemyslitelná, jelikož Západu na ni nestačily síly.

„Operace počítala s bombardováním Moskvy, Leningradu, Kyjeva a dalších míst,“ uvádí a píše, že Západ vytýká Stalinovi, že zemím, které podle dohody na Jaltě spadaly do sféry vlivu SSSR, vnutil komunismus.

Na tomto místě Čarnogurský poznamenává, že ačkoliv si nedělá iluze o stalinském Sovětském svazu, tak pokud Stalin věděl, co chystají západní spojenci (a jak politik poznamenává, tak to opravdu věděl), považoval komunismus za nejlepší záruku obrany.

Základy míru

„Sovětský svaz vyhrál válku. Jen poznamenám, že volby v Československu v květnu 1946 byly v podstatě svobodné, o čemž svědčí, že na Slovensku vyhrála spíše protikomunistická Demokratická strana, dostala dvakrát tolik hlasů než komunistická,“ pokračuje.

Podle slov Čarnogurského položila dohoda z Jalty, včetně vytvoření Organizace spojených národů, základy míru v Evropě zatím na 75 let. Jak uvádí, je to znak, že dohoda byla realistická.

„Realističtější než Versailleská dohoda, kterou uzavíraly bez účasti Ruska. Nejslabším se nakonec ukázal komunismus. Padl jako domeček z karet v celé Evropě. Ale všimněme si důležitý znak pádu komunismu. Disidentské hnutí, které po komunistech převzalo moc ve většině bývalých komunistických zemí, s výjimkou Ruska (tam bylo dříve), se rozvinulo až po nové německé východní politice kancléře Willyho Brandta, čili až když i Německo uznalo dohodu na Jaltě,“ píše.

Problém EU

Podle Čarnogurského je největším problémem EU tok utečenců z jihu. Jak dodává, tak ani NATO ani Evropská unie nedokáží Evropě s tímto problémem pomoci. A právě tohle má být dle jeho mínění čas, kdy se Rusko i Evropa mohou vrátit k ponaučení se z konference na Jaltě.

„Rusko nechá Evropu a čeká, jak se dokáže vypořádat se svým problémem. Evropa mobilizuje odvahu na vysvobození se z amerického vazalstva. Pak mohou spojit své síly a vytyčovat směr. Jiné cesty není,“ uzavírá svůj příspěvek.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала