Podle názoru odborníků se stará hrobka datuje 6. stoletím před naším letopočtem. Byla objevena pod zemí nedaleko černého kamene Lapis Niger, jediného dochovaného důkazu z comitia (místo ve Foru, kde se konala lidová shromáždění), který podle názoru vědců úzce souvisí s Romulem. Dříve to bylo považováno za místo jeho pohřbení nebo možná místo vraždy z podnětu Senátu. Nedaleko se nachází starověký oltář.
„Je to úžasný objev, Forum Romanum nepřestává překvapovat čerstvými nálezy,“ prohlásila ředitelka archeologického parku Koloseum Alfonsina Russo.
Na sarkofágu z pěnovce o délce 140 cm je nápis v řečtině, který upozorňuje, že je to posvátné místo a nelze se ho dotýkat. „Zde je pohřebiště svatého císaře a nejstarším a nejdůležitějším císařem je Romulus,“ vysvětlil Adreas Steiner, vydavatel časopisu Archeo.
Možná to není Romulův hrob
Odborníci však nijak neuspěchají oficiálně oznamovat, že našli Romulův sarkofág: „Toto je pouze předpoklad založený na údajích z antických zdrojů, všichni říkají, že Romulus byl pohřben v této části Říma,“ upřesnila archeoložka Patricia Fortiniová.
V hrobce nebyly nalezeny žádné kosti, ale je známo, že neexistuje důkaz, že Romulus byl skutečnou historickou postavou, i když příběh o založení města vyprávěl Livius, Plútarchos i Vergilius.
„Možná to není Romulův hrob jako takový, ale je to kultovní místo, na němž bylo obvyklé na něho vzpomínat,“ dodala Alfonsina Russo.
Objev starověkého města
Vykopávky v letech 2011, 2012, 2015 a 2016 odhalily fragmenty kamenných budov, které lze sledovat do hloubky více než tři metry od povrchu. Nejstarší z nich je datována 8. stoletím před naším letopočtem, nejmladší 7. stoletím před naším letopočtem. Vědci nazvali město Beta Samati, což znamená „domov publika“ v místním jazyce Tigriňa.
Další nález, který se archeologům povedl, byl prsten v římském stylu vyrobený ze slitiny mědi pokryté lístkovým zlatem, s červeným karneolem a vyrytým obrázkem býčí hlavy nad révou nebo věncem.