„Nacházíme se ve výjimečné situaci. Člověk v tísni se pomocí lidem v krizích, válkách a složitých situacích zabývá, podstata epidemie je však jiná,“ uvádí se.
Organizace ve svém stanovisku píše, že řeší možnosti, jak zasáhnout v boji s novým koronavirem a promýšlí způsob, jak to udělat smysluplně. Podotýká, že klečovým je zpomalit šíření viru, „aby nedošlo k raketovému nárůstu nakažených a aby byla zajištěna dobrá zdravotní péče těm, u nichž nemoc propukla a má vážný průběh“. Sama organizace tak omezila provoz na své centrále v Praze a pobočkách v Česku a zahraničních misích.
Uvádí se však, že prioritou činnosti Člověka v tísni je pokračovat ve svých programech za hranicemi, a to například v Sýrii. „Situace je výjimečná a žádné řešení není ideální, všichni se s tímto vývojem setkáváme poprvé,“ uvedli v organizaci.
„Oblasti a priority činnosti si určujeme sami“
Na svém oficiálním webu Člověk v tísni píše o sobě jako nevládní a neziskové organizaci, která prosazuje ideály otevřené, informované, angažované a zodpovědné společnosti, a která „není lhostejná k problémům doma ani za hranicemi naší země“.
Dodává se, že ve své činnost organizace vychází z osobní iniciativy a nemá konkrétní oblasti či priority: „Oblasti a priority činnosti si určujeme sami, podle naléhavosti situace a podle našich reálných možností něco změnit. Nemůžeme pracovat všude, za podstatný považujeme skutečný dopad.“
Kontroverzní činnost v Rusku
Později předseda komise Dumy pro vyšetřování zasahování do záležitostí Ruské federace Vasilij Piskarjov uvedl, že aktivity Člověka v tísni jsou nepřijatelné, a to také ve věci legalizace drog: provádění „distribučních akcí na rozdávání semen“, uveřejňování materiálů o způsobech, jak se vyhnout odpovědnosti za legalizaci drog, a také propagace léčby drogové závislosti metadonem.
