Po přijetí mezinárodního Montrealského protokolu v 80. letech, který zakázal široké používání freonů, se ozonová vrstva nad Antarktidou postupně zotavuje. V roce 2019 se díra dále zmenšila, takže podle odborníků OSN mohla v nadcházejících desetiletích konečně zmizet. Na tomto pozadí se však v Arktidě, na opačné straně Země, vytvořila nová a docela velká ozonová díra.
Stojí za připomenutí, že ozon se hromadí v horních vrstvách atmosféry ve výškách 10 až 50 km, čímž chrání povrch planety před tvrdými ultrafialovými paprsky. Množství ozonu je proměnlivé a mění se po celý rok: v zimě, kdy je v Antarktidě zvláště chladno, se v oblasti jižního pólu hromadí vzduchová hmota, která přináší další množství freonů a dalších těkavých látek obsahujících chlor a brom, které ničí molekuly ozonu. Proto ozonová vrstva nad polární Antarktidou zeslabuje každou zimu – i když ne tak významně jako před několika desítkami let.
V letech 1997 a 2011 již byly v Arktidě pozorovány ozonové díry, ale současná zřejmě bude mnohem rozsáhlejší. I když to nepředstavuje velké nebezpečí pro místní život: slunce jen začíná vysoko stoupat nad polární horizont a jeho záření stále není tak silné. Jak však vědci poznamenávají, vše bude v nadcházejících týdnech záviset na chování díry.
Vědci nicméně nepředpokládají, že by arktická ozonová díra byla zdravotní hrozbou. Šance na to, že se díra přesune do nižších zeměpisných šířek a nad hustě obydlené oblasti je podle nich velmi malá.
Vyloučit to však nemohou. Pokud by se to stalo, pak by se lidé měli chránit opalovacím krémem nebo omezit pobyt na přímém slunci.
„Právě teď dychtivě sledujeme, co se stane,“ cituje Nature atmosférického vědce Rosse Salawitche z Marylandské univerzity, který vývoj ozonu sleduje. „Hra ještě není u konce.“
