Američtí úředníci sdělili, že ministr zahraničí to učiní, pokud se Rada bezpečnosti OSN vzdá prodloužení embarga na dodávky zbraní Teheránu. Rusko, píše list, bude téměř určitě vetovat pokus o obnovení embarga, stejně se může zachovat také Čína. USA se v reakci na to pokusí prohlásit, že jsou ještě formálně účastníkem dohody, řeknou, že Írán ji porušuje, poněvadž vyrábí jaderné palivo v rozsahu nad stanovenou dohodou. Předpokládají, že USA pak obnoví tvrdší sankce proti Íránu.
„Nesmíme připustit, aby Islámská republika Írán začala za šest měsíců nakupovat konvenční zbraně. Prezident Barack Obama neměl nikdy souhlasit se zrušením embarga OSN. Použijeme všechny naše diplomatické možnosti, abychom zajistili zachování zbrojního embarga Rady bezpečnosti OSN,“ prohlásil Pompeo v rozhovoru pro NYT.
Návrh americké rezoluce o prodloužení embarga na netermínovanou dobu některým členům Rady bezpečnosti představil zvláštní zástupce USA pro Írán Bryan Hook. Poznamenal, že Teherán nikdy nedostane konvenční střelné zbraně a tím spíše rakety. Tvrdší sankce nebudou zavedeny do podzimu, kdy má pominout první fáze pandemie koronaviru. Koncept rezoluce si měli možnost přečíst zástupci evropských států, SAE a Saúdské Arábie. Kopii obdržel také list The New York Times.
Írán a šestka mezinárodních vyjednavačů dosáhly v červenci 2015 historické dohody o urovnání mnohaletého problému íránského atomu. Mnohaměsíční jednání byla ukončena schválením společného komplexního akčního plánu, jehož splnění má zbavit Írán všech ekonomických a finančních sankcí ze strany Rady bezpečnosti OSN, USA a EU.
Dohoda zejména stanovila, že zbrojní embargo vůči Íránu má být zrušeno do pěti let, dodávky zbraní jsou možné dokonce dříve, ale pouze s povolením Rady bezpečnosti OSN. V původní podobě nevydržela dohoda ani tři roky, USA v květnu 2018 oznámily jednostranné odstoupení a obnovení tvrdých sankcí proti Teheránu.
Německo, Francie a Velká Británie 14. ledna oznámily spuštění mechanismu překonání sporů v rámci jaderné dohody s Íránem kvůli odmítnutí Teheránu splnit část závazků stanovených dohodou. Evropané jistou dobu projednávali toto opatření, ale podnikli ho až poté, co Írán ohlásil zřeknutí se omezení týkajících se počtu centrifug v rámci etapovitého zmírnění sankcí.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN obsahuje mechanismus urovnání sporů v případě, že Írán nebude plnit své závazky. Když některý spor nebude vyřešen, mohou účastníci dohody učinit prohlášení o nesplnění jejích bodů na zasedání společné komise a po uplynutí stanoveného termínu oznámit Radě bezpečnosti OSN hrubé porušení Společného komplexního akčního plánu. Rada bezpečnosti má pak hlasovat o rezoluci o prodloužení plánu zrušení sankcí proti Teheránu, a nebude-li schválena do 30 dní, mají být všechny sankce Rady bezpečnosti OSN obnoveny.
