Koncem března PGNiG prohlásila, že nad Gazpromem vyhrála spor u Stockholmské arbitráže ve věci Jamalské dohody, v souvislosti s tím prý má polská strana dostat šest miliard zlotých (asi 36 miliard Kč). V Gazprom Exportu však oznámili, že stále ještě zkoumají rozhodnutí arbitráže a pokládají zatím za předčasné odhadovat částku budoucích výplat.
Kowalski si myslí, že Varšava má „právní dokumenty“ pro vymáhání těchto peněz.
„Je třeba především obstavit akcie společností Nord Stream a Nord Stream 2. Může to zpomalit proces výstavby druhého potrubí tohoto plynovodu. Za druhé je třeba odmítnout jakékoli ústupky Gazpromu v kontextu vymáhání oněch šesti miliard zlotých, které máme dostat,“ řekl.
Společnost PGNiG dříve Gazprom obvinila z neplnění požadavků Stockholmské arbitráže a pohrozila, že se obrátí na Evropskou komisi.
Jamalská dohoda z roku 1996 předpokládá dodávky do Polska až deseti miliard krychlových metrů ruského plynu ročně. Dohoda platí až do roku 2022. V roce 2012 byla cena plynu pro Polsko podle této dohody snížena o deset procent. V roce 2015 podala PGNiG Stockholmské arbitráži žádost o další snížení ceny a odůvodnila to tím, že cena neodpovídá situaci na trhu.
Plynovod Nord Stream 2
Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Projekt realizuje společnost Nord Stream 2 AG s jediným akcionářem – Gazpromem. Evropští partneři – britsko-nizozemská Royal Dutch Shell, rakouská OMV, francouzská Engie a německé Uniper a Wintershall – financují dohromady tento projekt na 50 %, tedy každá v částce 950 milionů eur. Druhá polovina prostředků – 4,75 miliardy eur – připadá na Gazprom.
Vladimir Putin nejednou zdůraznil, že Rusko pohlíží na plynovod výhradně jak na ekonomický projekt. Moskva vyzývá, aby nebyl považován za nástroj vlivu. Výstavbu plynovodu Nord Stream 2 aktivně podporuje Německo, Rakousko a Norsko.
