Premiér Andrej Babiš po úterním setkání s prezidentem republiky Milošem Zemanem prohlásil, že jaderná energetika zůstává prioritou české vlády, která ji považuje za nízkoemisní a čistý zdroj.
Místopředseda představenstva ČEZu Pavel Cyrani si myslí, že právě tato etapa bude nejtěžším krokem, Česko musí v Bruselu obhájit smlouvy a další postup. Odborník uznává, že jádro nyní není příliš podporovaná technologie. Nicméně věří, že převáží jeho přínos ve snížení emisí až na nulu v roce 2050.
„Důležité je, aby nebylo možné projekt pohřbít na procesních pochybeních,“ zdůraznil Cyrani v pořadu Devadesátka.
Šance České republiky uspět s jádrem popsal zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. Uvedl, že to bude extrémně těžké, protože v prosinci jaderná energie vypadla z dokumentů jako dlouhodobý čistý zdroj.
Situace se komplikuje tím, že Evropská komise, Evropská rada i Evropský parlament i každá členská země mají svoji odlišnou vizi. Proti jádru se dlouhodobě vyslovují Rakousko, Německo a Lucembursko. Naopak ho podporuje Francie nebo Visegradská čtyřka.
Jak vyplývá z prohlášení vládního zmocněnce pro jadernou energii Jaroslava Míla, momentálně se Česká republika snaží v jednom dokumentu pro EU zodpovědět všechny možné otázky a zefektivnit a zrychlit tak celý schvalovací proces. Dodal, že v Evropě se odstavují mnohé energetické zdroje (uhelné i jaderné). V této souvislosti podle jeho slov bude v budoucnu obtížné vůbec někde elektrický proud získat, aby se ekonomika nezastavila.
Míl rovněž nevyloučil růst cen elektřiny v důsledku odstavení levných zdrojů a jejich nahrazování dražšími nebo méně stabilními. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku také zdůraznil, že cílem Česka je zajištění dodávek elektřiny a také to, aby za ně spotřebitelé neplatili zbytečně mnoho.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zastává stejný názor. Je přesvědčena, že stát dokáže zajistit dostatek elektřiny a za rozumné ceny.
Umístění stavby, výběr dodavatele a kupní podmínky
Publikace připomíná, že kromě zastřešující dohody kabinet schválil smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka v ní stát poskytuje možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
Jedná se o krajní řešení pro případ, že by se Česká republika za čtyři roky rozhodla, že v projektu nechce pokračovat. Poté by projekt přešel do vlastnictví státu, který by uhradil ČEZu ztracené náklady.
Poznamenává se, že v přípravě je ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za jakých bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ.
Cena se bude tvořit na základě ekonomicky oprávněných nákladů na výstavbu jaderného bloku a přiměřeného zisku, nikoli od tržních cen elektřiny.
Podle ministra průmyslu a obchodu bude kvůli této smlouvě zapotřebí nejprve připravit zákon o nízkouhlíkové energetice, který umožní státu objednat si výstavbu jaderné elektrárny.
Elektřina pod kontrolou za určitou cenu
Cyrani uvedl, že o smlouvě se bude ještě dlouho vyjednávat až do závěru první etapy, která končí v roce 2024. Poznamenal, že cílem je, aby pro stát, spotřebitele i ČEZ a jeho investory (firma je ze 70 procent státní, zbytek drží drobní soukromí investoři) byla výhodná.
Zástupce ČEZu také podotkl, že stát získá elektřinu pod svoji kontrolu za určenou cenu. Dodal, že všechny prognózy vycházejí z toho, že elektřiny bude spíše nedostatek a její cena dlouhodobě poroste.
Stát bude disponovat i elektřinou z celého jednoho bloku, který by podle současných záměrů měl začít pracovat ve zkušebním provozu v roce 2036, v plném pak o dva roky později.
Zároveň Cyrani uznal, že v současné době není jasné, jak bude v té době fungovat trh s elektřinou, ale stát tak získá jednu ze zásadních komodit.
Co se týče nákladů na výstavbu nového jaderného bloku, patřičná částka se odhaduje na 140 až 160 miliard korun. Přesnější sumu ukáže chystané výběrové řízení na výstavbu, jehož by se měly zúčastnit americký Westinghouse, korejský Korea Hydro & Nuclear Power, ruský Rosatom, čínský CGN a francouzský EdF.
Podotýká se, že o financování stavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany chce mít vláda jasno do konce května. Způsob navrhnou Havlíček s ministryní financí Alenou Schillerovou.
