„Demokracie je vláda lidu. ‚Demokraté‘, kteří se bojí demokracie, nejsou demokraté,“ napsal na úvod autor.
Poté připomněl, že v roce 2003 se v České republice uskutečnilo referendum o našem vstupu do Evropské unie.
„Byla to ovšem úplně jiná unie než dnes. Řada občanů je proto nyní z našeho členství rozčarovaná. Někteří volají po našem vystoupení, jiní chtějí zásadní reformu,“ podotýká Štěpánek.
Pak přichází s myšlenkou, že jediný způsob, jak lze zjistit, jaký je dnes mezi lidmi většinový názor na další setrvání České republiky v Evropské unii, je znovu se jich zeptat.
Podle jeho slov je vcelku jedno, zda to bude referendum o vystoupení země z EU nebo setrvání.
Dodal, že jeden pokus o zařazení takového referenda na pořad jednání Poslanecké sněmovny nedávno proběhl.
„Z celkového počtu dvou set poslanců nakonec pro hlasovalo pouhých 28, a to všichni poslanci SPD a Trikolóry, všichni nezařazení a necelá polovina poslanců KSČM. Všichni ostatní, a to poslanci ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09, a STAN se buď zdrželi nebo byli proti. Skuteční demokraté se na názor občanů ohlížejí, pseudodemokraté na něj kašlou,“ uzavřel příspěvek mediální expert.
Jak se zbavit podřízenosti molochu
Na začátku měsíce jsme psali o tom, že Štěpánek v příspěvku na Facebooku upozornil, jak se v Poslanecké sněmovně rozdělily hlasy pro a proti návrhu Václava Klause ml. na jednostranné vypovězení Lisabonské smlouvy.
Poukázal na to, že „to bylo poprvé, kdy se namísto planého řečnění někdo opravdu pokusil legislativní cestou něco udělat s naší absolutní podřízeností zahnívajícímu byrokratickému molochu, jenž se nazývá Evropská unie“.
Podotkl, že nešlo o hlasování o vypovězení Lisabonské smlouvy, nýbrž pouze o tom, zda o tom jednat. Podle Štěpánka se výsledek dal předpokládat v případě stran ODS, TOP 09, ČSSD, Piráti, KDU-ČSL a STAN.
„O tom, že eurohujerské strany budou proti zařazení, nikdo samozřejmě nepochyboval, ani to nepředpokládal. Speciálně u ODS to pouze potvrzuje, že její občasná kritika EU je pouhým bzučením mouchy v našich uších,“ napsal Štěpánek.
Mnohem zajímavější pro něj je postoj hnutí ANO a přemíra Andreje Babiše.
„Klausem navržený bod podpořil jediný Babišův poslanec, Patrik Nacher. Asi ví, proč. Je totiž autorem knížky Šílenosti doby moderní. Ale ani postoj hnutí ANO není nic nového pod sluncem. Že se Babišovo hnutí chová jinak doma a jinak v Bruselu, víme už dávno,“ uvedl.
Ale nejzajímavějším podle Štěpánka byl postoj poslanců, „kteří se hlásí k vlastenectví a namísto zglajchšaltované byrokratické unie preferují Evropu spolupracujících národních států“. Pro zařazení Klausova bodu hlasovali všichni přítomní nezařazení poslanci a také všichni přítomní poslanci SPD.
Ale byly v tom dvě výjimky.
„Ruku pro nezvedli první dva muži SPD, předseda SPD Tomio Okamura a první místopředseda SPD Radim Fiala. Zajímavé! Pokrytectví? Žárlivost? Rivalita?“ hádá Štěpánek.
Štěpánek připomněl čtenářům, že „ty nejdůležitější historické změny se obvykle nedějí se zářivou legislativní čistotou, nýbrž právě naopak revoluční, netradiční či radikální cestou“.
„Proč? Protože netradiční akt prostě vytvoří novou situaci, novou realitu, jež přinutí zainteresované strany či země jednat a dospět k nějakému řešení,“ napsal Štěpánek a dále uvedl takové zlomové body české historie jako zrod Československa v roce 1918, vznik Protektorátu Čechy a Morava, rozdělení Československa v roce 1992. A to všechno neproběhlo podle zákonů, které tehdy existovaly, ale naopak v rozporu s nimi.
Takovou realitu Štěpánek považuje za bídu české politiky.
„Pokud se euroskeptičtí politici a vlastenecké strany nedokážou domluvit na elementární spolupráci a vzájemné podpoře, nebudou mít proti spojeným silám Bruselu a jeho zdejších Quislingů nikdy šanci,“ podotkl.
