Pozůstatky živočicha, který žil v mezozoiku před asi 72 – 66 miliony let, byly vykopány na Madagaskaru. Unikátní je tento nález kvůli tomu, že předtím vědci nalézali jen fragmenty čelistí, zubů a lebek tzv. gondwanatherianů (savců blízkých vymřelé linii multituberculáti).
Zvíře bylo pojmenováno na počest čínského paleontologa Jao-ming Chu. Název zvířete tedy zní Adalatherium hui, což v plném překladu znamená „šílené zvíře Chu Jao-minga“.
Podle vědců může být objev pozůstatků zvířete zlomovým bodem ve studiu vývoje starověkých zvířat, která žila jižně od rovníku, včetně izolace na samotném Madagaskaru po rozkolu Gondwany.
„Prostředí ostrova podporuje evoluční trajektorie savců a jiných obratlovců, které kontrastují s těmi na kontinentech a vedou ke zřejmým rozdílům v anatomii, fyziologii a chování,“ uvádí se ve studii.
Nejpozoruhodnějšími jsou ale podle paleontologů přední zuby zvířete. Ty byly totiž velmi ostré a dlouhé. Vzhledem k jejich tvaru vědci naznačují, že se zvíře živilo hlavně rostlinami. Kostra také ukazuje na to, že v době smrti vážilo asi tři kilogramy, a mohlo by tak být považováno za obra své doby.
„Říční monstrum“ Sahary
Dříve jsme informovali o tom, že v Maroku v poušti byl objeven zkamenělý ocas mláděte tzv. Spinosaura aegyptiaca. Podle vědců jde o první důkaz o dinosaurovi, který ovládal vodu. Podle Davida Unwina z Univerzity v Leicesteru jde o říční monstrum, jehož pozůstatky zásadně mění chápání toho, jak tento dinosaurus žil a lovil.
