Za novinářkou Bauerovou (AFP) a „ministerstvem pravdy“ (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám) počínaje, přes všechny Neovlivněné, Demagogy, dále Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty s Kremlin Watch – Manipulátory, až po denunciační Evropský rozhled, se ukrývají lidé, které zřejmě nezajímá skutečné překrucování dějin, proti kterému prý bojují. Ona devastace pravdy se momentálně v ČR navíc může tvářit rádobydemokraticky a hlavně arci umělecky. Opak je pravdou: za takovým uměním se tají snaha zamotat vše tak, aby se v budoucnu nenašel již nikdo, kdo bude schopen oddělit zrno od plev… Uslyšíme od (v úvodu zmíněných) cenzorů výtku vůči autorům řeporyjského kůlu, na nějž je „nabodnut“ zmenšený model sovětského tanku doby druhé světové války a který przní nacistická přilba?
Zdroje uvádí, že Vlasovci vjeli do Prahy na trofejních sovětských tancích T-34/76. „Tančíček“ na kůlu v Řeporyjích přiklopený nacistickou přilbou je však zesměšněním sovětského symbolu vítězství jako takového; Praha z VHÚ odstranila skutečný T-34 a ponechala jen „tančíček“ na řeporyjském kůlu, nemluvě o tanku přemalovaném narůžovo.
Již jsem ve Sputniku psal, co mi na dotaz, zda v Praze jednou bude stát pomník vlasovců, odpověděl plukovník Knížek z VHÚ. Ve své pracovně tenkrát prohlásil, že si to neumí představit. Co si druhdy představit nešlo – je najednou tady… Abychom věc trošku naředili, přinášíme vám pět uměleckých artefaktů z Evropy, které ohýbají vědomí občanů tak, aby se od sebe odtrhly objekty a jejich pojmy. Člověku vrtá hlavou, komu tohle všechno má vlastně prospět a co konkrétně z takových paskvilů nakonec může vzejít…
1: SOVĚTSKÝ TANK Z DOBY VÁLKY NAPÍCHNUTÝ NA KŮLU, ZNÁSILNĚNÝ NACISTICKOU PŘILBOU
Rafinovaná synekdocha z Řeporyjí: Začne to německou přilbou, než se tam jednou objeví socha nacisty celá? Proč je T-34 znásilněný přilbou? Je to přehnané? Třeba je to jen tank jako želva a německá přilba je krunýř, …jak nesmyslné. Ono si stačí vybavit, jak David Černý posunoval T-34 v životní velikosti a připevnil na něj obří maketu mužského falu…
David Černý rád hanobí tank T-34. „Tohle“ je v Řeporyjích jeho současná kreace… Nejsou však většími umělci ti, kteří dokázali reálný tank vyrobit a uvést do chodu?
2: EVROPSKÝ POHLED NA ŽENU S PENISEM. Z HLEDISKA BOŽÍ KREACE – FEJK
Mezi pokusy smazat pohlaví patří neuvěřitelná socha, která je k vidění v holandském Haagu. Jde o hezkou ženu s ňadry a… penisem.
Když se tak procházíte Haagem, můžete natrefit na sochu ženy vybavenou mužským pohlavním údem (pro srovnání: vzpomínáte na transsexuála v podání Lisy Edelstein v jedné z epizod seriálu Ally McBeal?). Je od sochařky Femmy Otten a má název „A život tam je“. O umělkyni se lze dočíst: „Mytické bytosti, které nejsou ani mužem, ani ženou, člověkem či zvířetem, tyto zaplňují její práci…“ Socha je instalována na ulici, kde je všem na očích, včetně školáků. Mají si snad děti zvyknout na realitu unisexu?
Postava Cindy v seriálu Ally McBealová:
Nedávný vývoj v Evropě by tomu nahrával. Stačí si vzpomenout, co se řešilo v době předkoronavirové. Debatovalo se o tom, kolik je mezi lidmi pohlaví a aby nikdo nepochyboval, že to není žádná binární logika – buď muž, či žena – tak nám musela občas zazpívat třeba vousatá rakouská zpěvačka Conchita Wurst, co se nakonec přiznala, že je HIV pozitivní… Transsexualita zřejmě sama o sobě táhne málo…
3: ČERNÝ MĚL ZA NEJVĚTŠÍ VÝDOBYTEK BULHARŮ LATRÍNU. JEHO DÍLO MUSELO BÝT ODSTRANĚNO
Černého dílo Entropa, které Evropanům v Bruselu vysvětlilo, že na Bulharech je zajímavý snad jedině turecký záchod…
Echo24.cz píše, že „osmitunová skládačka (zavěšená na budově Rady Evropy v Bruselu /2009/, pozn. aut.) měla prezentovat české předsednictví v EU, nakonec ale byla předčasně demontována“.
Český kontroverze budící umělec Černý chtěl oslavit české předsednictví EU dílem, které by evokovalo signifikantní rysy toho kterého národa v EU. Za dominantní rys Bulharska považuje zřejmě zálibu Bulharů v užívání záchodů „na Turka“, kdy si člověk dřepne nad dírou a koná svou potřebu. Tedy takovýto umělec nyní napíchává na kůl sovětský tank či naň montuje obří penis.
4: OBŘÍ GORILÍ VARLATA PŘED INTERCONTINENTALEM. TAK VELKÉ ŽLÁZY MÁ ASI JEN VELRYBA…
V době, kdy se na podzim roku 2019 vedly diskuse o demontáži sochy maršála Koněva z nám. Interbrigády v Praze, byla umístěna před hotel InteContinental Prague obří gorila s monstrózními varlaty… Kdybychom porovnali tento akt umění s tím, co v Praze předvedl jiný umělecky naladěný cizinec, a sice Robert Hiorns, který pod zem v Dolních Břežanech zakopal sovětskou stíhačku MiG-21, pak nezbývá, než konstatovat, že velkolepá díla obrozenců jsou nenávratně pryč. Tehdy umělec zkrátka uměl. Tomu dnešnímu patrně stačí, aby měl plnou nůši ostentativní drzosti. Není pouze jasné, proč to společnost strpí. Nejsou tohle všechny ony „císařovy nové šaty“? Najde se někdo, kdo demaskuje všechny tyto nesmyslné akty umění?
5: V ESTONSKU SE „BRONZOVÝ VOJÁK“ ZMĚNIL Z OSVOBODITELE NA OKUPANTA… STEJNĚ JAKO KONĚV V PRAZE
Pokud jde o pohanu atributů SSSR, viz zakopaný MiG-21 v areálu Výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy, jsou tu případy o poznání horší. Zatímco příběh se sochou maršála Koněva pro vás dále sledujeme, chceme aktualizovat jiný fakt: Podobně jako radní Prahy 6 udělali okupanta z maršála Koněva, v estonském Tallinnu přejmenovali sochu tzv. Bronzového vojáka na „Monument vojáků Sovětské armády, kteří okupovali 22. 9. 1944 město Tallinn“. Zde už je totiž jen krůček k tomu, aby se řeklo, což už mimochodem v Knihovně Václava Havla zaznělo, že Adolf Hitler zachraňoval Evropu od bolševismu a že Rudá armáda v květnu 1945 okupovala Berlín. Inu, žijeme v časech, kdy bílé jest černým, a orwellovsky vzato, „mír je válka“… V daném případě lze za válku považovat zápas o pravdu a historickou korektnost. Snad i tato zatím jen ideologická válka dopadne tak, že „pravda (z)vítězí“, resp. tak, jak je to napsáno na standartě prezidenta České republiky…
Poznámka: Rusko ztratilo Pobaltí po Říjnové revoluci, díky politice Sovětů. Předtím bylo Pobaltí součástí Ruského impéria (od dob rusko-švédské války). V meziválečném období uplatňovali v Estonsku své zájmy nejprve Němci, pak Britové, poté opět Němci. Díky smlouvě Ribbentrop-Molotov se Estonsko opět stalo součástí Ruska, které se jako celek nazývalo SSSR. V Estonsku však Němce z přidružení k SSSR neviní, naopak tam nacistům staví pomníky, pomníky jednotkám SS… Estonsko je přitom součástí EU. Podobný pomník esesákům najdeme i v Lotyšsku.
