Uvádí se, že se diskutovalo zejména o otázce dalšího postupu EU vůči západnímu Balkánu (Srbsku, Severní Makedonii, Albánii, Bosně a Hercegovině), tedy možnosti rozšiřování EU a s tím souvisejících jednáních.
Bilčík při této příležitosti uvedl, že Slovensko má v plánu podpořit jasnou evropskou perspektivu balkánských zemí. Rovněž je podle Lajčáka ambicí středečního video summitu jednomyslné a jednoznačné přihlášení se všech členských zemí k „evropské“ perspektivě západního Balkánu a ocenění závazku těchto zemí splnit podmínky, aby byly připraveny vstoupit do EU.
Přízračným motivem vystoupení jednotlivých řečníků bylo, že se EU na tento region v podstatě vykašlala, a proto se tam nyní začínají angažovat jiní hráči, konkrétně Rusko a Čína. Řeč proto byla o evropské pomoci tomuto regionu, o otázkách tamní demokracie, o možnosti urovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem a o možnosti uznání Kosova.
Otázky a spád debaty
Poté podle portálu přišly na řadu otázky. Debata dostala spád, když jeden z hostů položil otázku: „Pokud má Srbsko politickou vůli stát se členem EU, ale současně chce zůstat neutrální, je tedy podmínkou členství v EU i členství v NATO? Jednalo se vcelku o legitimní otázku, přece jen i představitelé několika dalších států na setkáních s představiteli EU ptají, proč by měla být účast v EU podmíněna nepřátelstvím vůči Rusku.
Závěrem se v článku uvádí, že pokud byl během uplynulého volebního období mezi předsedou parlamentního výboru pro evropské záležitosti a Ministerstvem zahraničních věcí a evropských záležitostí SR napjatý vztah založený na rozdílné geopolitické orientaci, nyní vidíme totální shodu těchto dvou orgánů a vlastně i celého zbytku politické reprezentace v plné podpoře euroatlantismu v maximálním rozsahu, v jakém to jen půjde. Zdá se však, že i v rámci této orientace jsou tu přece jen ještě možné drobné rozdíly: například v nárocích na míru rusofobie, která bude požadována po úřednících a volených zástupců lidu při vykonávání jejich mandátu.
