„Sovětský svaz ve skutečnosti na konci osmdesátých let odsoudil tajnou část paktu Molotov-Ribbentrop. No a proč by dnes naši kolegové nemohli udělat to stejné a odsoudit toto rozdělení Československa?“ řekl Putin ve filmu Andreje Kondrašova Válka za památku, který byl uveden na ruském televizním kanálu Rossija 1.
Poznamenal, že v Sovětském svazu „moc dobře pamatovali a věděli, jak se vyvíjely roky před druhou světovou válkou“.
„Sovětský svaz vynaložil ohromné úsilí pro to, aby vytvořil antihitlerovský pakt. Nikdo to nepodpořil. Kromě toho v 38. roku se přední západní země, Velká Británie a Francie, setkaly v Mnichově s Hitlerem, Mussolinim a podepsaly odpovídající dokument, který jsme vždy označovali za mnichovskou dohodu. A Československo vydaly na roztrhání. A ať to je pro někoho příjemné nebo ne, účastnilo se toho i tehdejší Polsko,“ pokračoval ruský prezident.
Mnichovská dohoda
K takzvané mnichovské dohodě došlo 30. září roku 1938 podpisem lídrů čtyř evropských zemí. Dohodu tak podepsal premiér Spojeného království Neville Chamberlain, francouzský premiér Édouard Daladier, italský premiér Benito Mussolini a za Německo kancléř Adolf Hitler.
Pro tuto dohodu je zažito pojmenování „o nás bez nás“, kdy se o rozdělení Československa rozhodovalo bez našeho zastoupení. Po podepsání dohody se změnila mapa Československa. Celkově tak přišlo o 30 procent území, tedy o téměř 42 tisíc metrů čtvereční rozlohy a skoro o pět milionů obyvatel. Vesnice a města v pohraničním pásmu byly přičleněny Německu. Kromě toho přišlo Československo i o opevnění, které bylo zbudováno v daných oblastech a zůstalo tak bez přirozených hranic, což tvoří pohoří na severu a jihu země.
Tato dohoda dopadla rovněž na občany, kteří žili právě v pohraničí. Ti přišli ze dne na den o své domovy a museli se uchýlit často do středních Čech, kde hledali přístřeší a nový domov u příbuzných či v různých provizorních podmínkách.
