Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

Evropa by měla odsoudit rozdělení Československa, myslí si Putin

© Sputnik / Sergey Mamontov / Přejít do fotobankyRuský prezident Vladimir Putin v Lipecké oblasti
Ruský prezident Vladimir Putin v Lipecké oblasti - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Ruský prezident Vladimir Putin se domnívá, že kolegové v Evropě by měli odsoudit rozdělení Československa, ke kterému došlo krátce před druhou světovou válkou v důsledku tzv. mnichovské dohody.

„Sovětský svaz ve skutečnosti na konci osmdesátých let odsoudil tajnou část paktu Molotov-Ribbentrop. No a proč by dnes naši kolegové nemohli udělat to stejné a odsoudit toto rozdělení Československa?“ řekl Putin ve filmu Andreje Kondrašova Válka za památku, který byl uveden na ruském televizním kanálu Rossija 1.

Poznamenal, že v Sovětském svazu „moc dobře pamatovali a věděli, jak se vyvíjely roky před druhou světovou válkou“.

„Sovětský svaz vynaložil ohromné úsilí pro to, aby vytvořil antihitlerovský pakt. Nikdo to nepodpořil. Kromě toho v 38. roku se přední západní země, Velká Británie a Francie, setkaly v Mnichově s Hitlerem, Mussolinim a podepsaly odpovídající dokument, který jsme vždy označovali za mnichovskou dohodu. A Československo vydaly na roztrhání. A ať to je pro někoho příjemné nebo ne, účastnilo se toho i tehdejší Polsko,“ pokračoval ruský prezident.

Jak to bylo. Podepsání aktu bezpodmínečné kapitulace Německa - Sputnik Česká republika
Video
Video: Na tuto zprávu před 75 lety čekal celý svět. Akt bezpodmínečné kapitulace Německa
Podle jeho slov tehdy „země přímo uzavřely dohodu s Hitlerem, přičemž osobně a přímo s ním se domlouvaly na tom, že Polsko zabere část Československa – Těšínsko a ještě jednu oblast.

Mnichovská dohoda

K takzvané mnichovské dohodě došlo 30. září roku 1938 podpisem lídrů čtyř evropských zemí. Dohodu tak podepsal premiér Spojeného království Neville Chamberlain, francouzský premiér Édouard Daladier, italský premiér Benito Mussolini a za Německo kancléř Adolf Hitler.

Pro tuto dohodu je zažito pojmenování „o nás bez nás“, kdy se o rozdělení Československa rozhodovalo bez našeho zastoupení. Po podepsání dohody se změnila mapa Československa. Celkově tak přišlo o 30 procent území, tedy o téměř 42 tisíc metrů čtvereční rozlohy a skoro o pět milionů obyvatel. Vesnice a města v pohraničním pásmu byly přičleněny Německu. Kromě toho přišlo Československo i o opevnění, které bylo zbudováno v daných oblastech a zůstalo tak bez přirozených hranic, což tvoří pohoří na severu a jihu země.

Tato dohoda dopadla rovněž na občany, kteří žili právě v pohraničí. Ti přišli ze dne na den o své domovy a museli se uchýlit často do středních Čech, kde hledali přístřeší a nový domov u příbuzných či v různých provizorních podmínkách.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала