Nejdříve tisková zpráva, po ní bude následovat těžké povzdechnutí. Vláda schválila návrh na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany ČR v zahraničních operacích v letech 2021 a 2022 s výhledem na rok 2023. Prodloužit by se dle návrhu mělo působení v již probíhajících operacích, a to v souhrnném počtu až 851 vojáků v roce 2021 a 946 vojáků v roce 2022. Je to tedy méně než letošní mandát, který umožňuje vyslání až 1096 vojáků.
Je Pobaltí nebezpečnější než Afghánistán?
„Z operací vedených NATO zůstává kromě Afghánistánu a Iráku naší prioritou mise eFP v Pobaltí, která je zaměřená na posílení kolektivní obrany. Nad rámec eFP chceme v roce 2022 již počtvrté šest měsíců střežit vzdušný prostor pobaltských spojenců. Z misí pod hlavičkou EU a OSN chceme nadále působit zejména v Mali. S letounem CASA hodláme pokračovat v operaci MFO na Sinaji,“ shrnul ministr Metnar.
Kolik a kde budou působit příslušníci naší armády? Ministerstvo obrany už přesná čísla zná. V Afghánistánu by mělo být v příštích dvou letech až 205 osob, v Pobaltí v rámci mise eFP 290 osob, v africkém Mali až 135 osob a v Iráku 80 českých příslušníků.
Návrh vlády už leží v parlamentu. Poslanecká sněmovna a Senát by se k nasazení českých vojáků v zahraničí měly vyjádřit v nejbližší době.
Je zarážející, že naši vojáci zůstanou v Afghánistánu další dva roky. Nebudeme se zabývat otázkou, co tam vůbec pohledávají. Teď ne. Ale co tam budou dělat? Spojené státy se nedávno dohodly s Tálibánem na stahování amerických vojsk a jejich spojenců. Část našeho kontingentu, jen tak k slovu, už Afghánistán opustila. Až Američané odejdou v příštím roce, tak tam Češi jako jediní zůstanou?
Divíte se, že ve výčtu zahraničních misí české armády něco chybí? Třeba nasazení našich vojáků na hranici Evropské unie, kterou se pokouší prorazit uprchlíci? Proč musí naši vojáci lézt do Mali nebo poklidného Pobaltí? Řecko, Balkán – to jsou ta místa, kde se rozhoduje o naší bezpečnosti. Pomoc tamním státům je záruka, že se k nám nedostanou nebezpečné elementy. Česká vláda se k tomu z nějakého důvodu nemá. USA jsou asi bližší než tolik opěvovaná Evropa.
USA pod českou rouškou
Na prodloužení zahraničních misí české armády se Sputnik zeptal člena poslaneckého klubu SPD a místopředsedy sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Jiřího Kohoutka.
„SPD je proti tomu, aby se Česká republika podílela na intervencích v zemích, které o to nestojí,“ říká politik.
Jaký je smysl zahraničních misí? Posílí naši bezpečnost nebo jsou jen a pouze úlitbou NATO?
„Ano, smysl tyto mise mají pouze v tom ohledu, že děláme stafáž USA a jejich akce potom nevypadá jako agrese USA, ale dostane nátěr mezinárodní akce,“ míní pan Kohoutek.
Proč Česko dál posílá vojáky do Afghánistánu, když se naopak očekává, že se USA a jeho spojenci brzy stáhnou? Je v tom nějaký smysl?
„To není otázka na nás, ale na vládu. Afghánistánu rádi budeme pomáhat, ale pomoc by měla spočívat v hospodářské vzájemně výhodné spoluprací. V budování země infrastruktury, v pomoci posílit afghánskou armádu a bezpečnostní složky a další rozumné věci,“ říká politik.
Klíčová otázka na závěr: jaká je šance, že návrh parlamentem projde?
„Velká. Vláda tu jistě najde oporu ve stranách demagobloku (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN),“ myslí si poslanec za SPD Jiří Kohoutek.
