Pro představu uvádíme zprávu z tisku. Vedení Prahy zvažuje, že umístí plánované Muzeum totalitních režimů 20. století do prostor stadionu na Strahově. Než se objekt opraví, mohlo by dočasně sídlit v Domu pážat na Hradčanech.
Kam půjde 1,2 miliardy korun?
Zřízení muzea pražští zastupitelé schválili loni v září. Jeho smyslem má být zachování historické paměti o totalitních režimech na českém území ve 20. století, a to zejména pro mladší generaci.
Ústav má fungovat na principu muzea, které bude vytvářet sbírky a bude také pořádat výstavy, vzdělávací akce, zaznamenávat vzpomínky pamětníků nebo pořádat školení, konference a workshopy.
A ještě jedna perlička. Pražský radní Jan Chabr z TOP 09 uvedl, že stadion je ve špatném stavu a je nutné jej opravit, což podle hrubého odhadu vyjde na 1,2 miliardy korun.
Strahovský stadion zeje prázdnotou a zaslouží si, aby se s ním něco dělalo. To je jasné. Byla to kdysi chlouba masového sportu a monstrózních hudebních akcí. Ale muzeum? Tady něco nesedí. Buď žádná pražská část nechtěla mít u sebe tak zvláštní projekt jako je muzeum totalitních režimů 20. století, nebo to tu smrdí prachama. První je v sluníčkářské Praze vyloučeno, takže to druhé?
Před rokem a půl bylo slavnostně znovuotevřeno Národní muzeum. Budova prokoukla a výstavní prostory se díky rekonstrukci rozšířily o 30 procent. Cena? Náklady na rekonstrukci byly 1,8 miliardy korun. A teď muzeum totality. Má sídlit na Strahově a rekonstruovat se má za nejméně 1,2 miliardy korun. To vypadá na solidní sluníčkářský tunel.
Kdyby šlo ale jen o ten tunel. Na to jsme v naší republice zvyklí. Děsí nás záměr zřízení muzea. Má být určeno pro mládež a budou se tam konat školní přednášky a vzdělávací akce. Čekáte nestranný přístup k dějinám? Tak na to určitě zapomeňte. V muzeu se naše mládež bude biflovat, jak ideologicky správně uchopit naši minulost. A jistojistě podle právě teď módního diskurzu: Vlasov osvoboditel, minulý režim peklo, Havel hrdina.
„Symbolický“ dárek za „symbolické“ peníze
Na názor na Muzeum totalitních režimů 20. století se Sputnik zeptal Petry Prokšanové, předsedkyně Komise mládeže ÚV KSČM a členky Krajského výboru KSČM Praha.
„V prvé řadě je potřeba říct, že Muzeum paměti 20. století bylo symbolicky zapsáno do rejstříku ústavů již 17. listopadu 2019. Takto narychlo k tomu došlo, protože údajně mělo jít o symbolický dárek českým občanům ke třicetiletému výročí od kontrarevoluce zvané ‚sametový převrat'. Takže nemluvíme o plánovaném muzeu, ale o muzeu již fakticky existujícím a čerpajícím finance (bývalý člen správní rady tohoto muzea Michal Kroupa řekl, že rozpočet této instituce má 10 milionů Kč na rok 2020, pozn. red.). Záměr vybudovat muzeum na Strahově považuji za poměrně zcestný. V návrhu se mluví o kombinování muzea se sportovištěm, čehož význam mi není úplně jasný. Stadion patří Hlavnímu městu Praze, které do něj dle vlastních slov musí tak jako tak investovat peníze. Kdyby namísto vymýšlení podobných zbytečných postranních projektů vybudovala moderní sportoviště dostupné všem Pražanům, udělala by lépe,“ říká politička.
Není poněkud zvláštní, že rekonstrukce Strahova pro potřeby muzea má stát 1,2 miliardy korun, tedy zhruba tolik co rekonstrukce Národního muzea.
„Současné vedení Prahy si s financemi zřejmě hlavu moc neláme. Svým amatérským politikařením vyhání z Prahy její tradiční investory a namísto skutečných problémů, jakými jsou např. dostupné bydlení, řeší banality a vlastní PR. Investici do rekonstrukce Národního muzea chápu, je to kus naší národní historie, sbírky i samotná budova mají obrovskou informační, vzdělávací, kulturní i historickou hodnotu. Plýtvání penězi na samoúčelné projekty je doménou TOP09, která záměr využití stadionu prosazuje. Její starosta na Praze 6 např. investoval 3,5 milionu korun do výstavby veřejné toalety, 850 tisíc stála městskou část lavička Václava Havla, o tzv. ‚malých domů' firmám kamarádů nemluvě,“ míní paní Prokšanová.
Kdo ovládá minulost…
Komu takové předražené muzeum má vůbec sloužit?
„Nové muzeum ‚totality' nebo Paměti 20. století (jak kdo chce), je ideologicky zatížená instituce poplatná pouze současné garnituře. Má legitimizovat současný režim a pošpinit režim minulý. Současnému režimu už ale nic jiného nezbývá. Kapitalismus se řítí do pekel, nezvládá řešit současné problémy a lidé se stále více obrací k myšlence sociálně spravedlivé společnosti. Proto ti, kdo jsou dnes u moci, hledají cesty, jak démonizovat alternativy k současnému rozpadajícímu se režimu, čemuž jako komunisté čelíme neustále. A kapitalismus neváhá obětovat jakékoliv částky, aby dosáhl svého. Lidé ale naštěstí nejsou hloupí a nenechají se opít rohlíkem, což se doufám projeví ve volbách,“ říká expertka.
Potřebuje vůbec naše republika další muzeum totality? Expozice o naší minulosti jsou v různých muzeích, dokonce v Praze funguje takzvané muzeum komunismu.
Podle ní KSČM na všechny tyto snahy průběžně upozorňuje a aktivně proti nim bojuje.
„Podíváme-li se dnes např. do Maďarska, myslím, že konceptuálně blízko představě o Muzeu paměti XX. století bude budapešťský Terror Háza – House of terror, česky: Dům teroru. Zde pod jednou střechou najdete artefakty dvou významných období dějin 20 století – období fašistického teroru a období budování socialismu, mezi obě je pak postaveno nejen symbolické, ale v expozici samotné i reálné rovnítko. Autoři expozice se ani nesnažili zakrývat, že účelem tohoto muzea je vnutit lidem představu, že myšlenky fašismu a komunismu jsou totožné. Manipulativními technikami jste v průběhu prohlídky dokonce ujišťováni, že komunismus je zlo nesrovnatelně větší. Muzeum Paměti XX. století nemá s ohledem na jeho autory, současné projekty a zastánce zkrátka s objektivním hodnocením 20. století nic společného. Jde jen o hysterický antikomunismus, který nás všechny bude opět stát pěknou sumu peněz,“ říká předsedkyně Komise mládeže ÚV KSČM Petra Prokšanová.
