Armáda České republiky nedokáže ve svých řadách udržet lékařský personál, který si vychovává na vojenské fakultě v Hradci Králové, informoval portál Novinky.cz. Problémem není nedostatek uchazečů o studium na vojenské vysoké škole, ale skutečnost, že lékaři a zdravotní sestry po uplynutí závazku odcházejí do civilu.
Studium na vojenské vysoké škole ročně dokončí okolo 25 vojáků ze 30, kteří ke studiu nastupují. Jedná se o obory všeobecného lékařství, stomatologie a farmacie.
„Získat zájemce o studium není až tak problematické, protože fakulta je nejlépe hodnocenou vysokou školou v celorepublikovém měřítku ve své kategorii. Každým rokem se hlásí kolem 400 zájemců,“ cituje portál slova generálky Lenky Šmerdové, která v minulosti měla na starosti vojenský nábor.
Uchazečů o studium je velké množství, neboť studenti po dobu studia pobírají měsíční plat v rozmezí 15 a 18 tisíci korun. Armádě jsou následně zavázáni sloužit dvojnásobek doby, kterou studovali, což je u lékařů 12 let, u farmaceutů 10 let a u zubařů také 10 let. Při nedodržení této podmínky musejí uhradit 12 tisíc korun za každý měsíc studia.
„Potřeba jsou prakticky všechny obory medicíny, důraz klademe na chirurgii, anesteziologii a urgentní medicínu, ale také praktiky, hygieniky, epidemiology,“ cituje portál slova generála Zoltána Bubeníka, šéfa vojenského zdravotnictví.
Armádní lékaři přitom po odsloužení svého závazku odcházejí do civilu, kde mají šanci na lepší plat či kariéru. Jedná se až o třetinu personálu, přičemž, podle slov Bubeníka, je odchodovost ještě vyšší po odsloužení 20 let.
„Nejsou v tom jen peníze, ale i to, že v armádě ztratili motivaci se profesně rozvíjet, protože těch zajímavých míst je jen omezeně. A navíc když si v armádě nesednete s nadřízeným, tak není lehké změnit místo jako v civilu,“ cituje portál jednoho z oslovených vojenských lékařů.
Atestovaný vojenský lékař s hodností majora přitom, podle informací, bere okolo 80 tisíc korun hrubého.
Superdrahá neprovozuschopná technika
Dříve jsme informovali, že Ministerstvo obrany v letech 2016 až 2018 investovalo do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy stály opravy, údržba a náhradní díly. Jak ve své tiskové zprávě uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), ani přes tyto investice nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná. Úřad přitom poukazuje i na další problémy.
Jak NKÚ uvádí na své webové stránce, problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích a prodražování oprav a údržby obrněné techniky.
„Při nákupech obrněné techniky se MO nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011. To, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje. Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018,“ stojí v tiskové zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.
Podle úřadu se problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. Ve výsledku tato technika nebyla ve velké míře provozuschopná. „V kontrolovaných letech bylo provozuschopných méně než 43 % tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu dokonce 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti,“ upozornil Nejvyšší kontrolní úřad.
Úspory by podle úřadu přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda. Ta na to však nemá dostatek kapacit, a proto většinu servisních služeb zajišťují externí dodavatelé. NKÚ také zmínil, že v zahraničí je trend právě opačný, panuje snaha o využití externích služeb pouze u specializovaných zařízení.
Ve všech kontrolovaných případech ministerstvo při nákupech techniky i u servisních služeb využilo výjimku ze zákona o zadávání zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění. Následně znaleckými posudky dokládalo, že smluvní ceny jsou odpovídající.
„Tyto posudky například podpořily navýšení ceny obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 60 % oproti předpokladům, konkrétně z 1,3 miliardy korun na 2 miliardy korun. U rámcové dohody na tři roky servisní podpory pro bojová vojenská vozidla pěchoty a pro obrněné transportéry MO zvýšilo cenu o 795 milionů korun, což je o 270 % oproti předchozí rámcové smlouvě,“ píše se v tiskové zprávě úřadu.
Nejsou piloti
Česká média před několika dny rovněž informovala o nedostatku personálu v českém vojenském letectvu. Armádě chybí piloti, letečtí technici a dispečeři. Velitel vzdušných sil prohlásil, že na letecké obory se na Univerzitě obrany hlásí příliš málo uchazečů. Aby bylo možné vzniklou situaci řešit, armáda se chystá lákat lidi z civilu. Dalším řešením je vytváření aktivních záloh na letištích.
„Než začne přicházet víc pilotů z Univerzity obrany, chceme nalákat piloty do aktivní zálohy a oslovit civilní piloty v náborové kampani. Největší nedostatek je u vrtulníkového letectva v Náměšti,“ prohlásil velitel vojenského letectva Petr Hromek pro média. Podle jeho slov Univerzita obrany změnila strategii a začala nabírat více studentů.
„Oslovíme i bývalé vojenské piloty, kteří létají u aerolinek, a také studenty na civilních školách,“ prohlásil Hromek.
Velitel vojenského letectva pro portál Novinky také prohlásil, že náročné pro armádu bude i převzetí nových amerických vrtulníků - osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Část stávajícího personálu totiž bude muset do USA na školení, zatímco zbylá část se bude starat o stávající techniku.
