Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Sázeli jsme smrky a máme problém. A tím největším není zdaleka kůrovec…

Sledujte nás na
Richard Brabec (ANO), min. životního prostředí, loni na ECHO24 uvedl: „Kolem roku 1750 bylo v ČR 11 % smrků, teď 60 %. To je prostřený stůl pro kůrovce.“ Tak ministra citoval článek Vojtěcha Šeliga. Uzavírá se, že do 10 let v n. v. pod 500 m nenajdeme vzrostlý les. Vypravili jsme se do lesa. Prořídlého jehličnatého porostu si nelze nevšimnout.

Smrků je v našich lesích cca 52,4 % (smrk ztepilý). Smrk je hlavní hospodářskou dřevinou našich lesů.

Na dotyčný stav jsme se ptali ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). Nahlédli jsme také, co píší média, také nám odpověděl pan MVDr. Miroslav Šafář.

Námi citovaná média udávají, že z lesů mizí nejen jehličnany, ale i houbou napadaný listnatý jasan. Změna lesa dále neprospívá ani borovicím, jedlím či modřínům. Média hovoří o tom, že se z lesa musí odvážet tzv. kalamitní dřevo. ČT24 7. února 2020 konstatovalo: „Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 % na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionů.“ (Kalamitní těžba řeší také následky sucha či větru, nejen kůrovce, lýkožrouta, pozn.) „Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 % na 9,71 milionu metrů krychlových.“ Podle ČTK (7. 2. 2020) se kůrovcového dřeva v roce 2017 vytěžilo 2,9 milionů metrů krychlových. V roce 2019 to již bylo ale 9,7 milionů metrů krychlových.

Od VÚLHM jsme telefonicky zjistili, že fyziologické stáří smrku je 300 let. V ČR se kácí stoleté smrky…

Na VÚLHM nám odvětili, že poptávka po výsadbě jehličnanů byla na našem území zvýšena i po promoření lesů bekyní mniškou ve 20. letech 20. století. Les se obnovil opět tím, že se sázely jehličnany. Bohužel se jehličnany sázely bez přihlédnutí ke kvalitě semen, tak se stalo, že různé typy stromů se objevovaly mimo svoje typické lokality, což je nakonec činilo náchylnějšími. Na dotaz, zda je to s lýkožroutem a kůrovcem tak zlé, jsme vyslechli, že se les umí sám obnovit. Dříve byly značně poškozeny Krušné hory, nyní je tam poměrně dobrý porost. Nicméně na VÚLHM nám opatrně kývli na předpoklad, že je dost možné, že u nás jehličnaté lesy mohou vymizet. Zkrátka – mohou.

© Sputnik / Vladimír FrantaObrázek 1: Kácení lesů jihozápadně od Prahy.
Sázeli jsme smrky a máme problém. A tím největším není zdaleka kůrovec… - Sputnik Česká republika
Obrázek 1: Kácení lesů jihozápadně od Prahy.
© Sputnik / Vladimír FrantaObrázek 2: V ČR vzrostla těžba dřeva
Sázeli jsme smrky a máme problém. A tím největším není zdaleka kůrovec… - Sputnik Česká republika
Obrázek 2: V ČR vzrostla těžba dřeva
© Sputnik / Vladimír FrantaObr.3 Zatím ještě zdravý les.
Sázeli jsme smrky a máme problém. A tím největším není zdaleka kůrovec… - Sputnik Česká republika
Obr.3 Zatím ještě zdravý les.

Hercynská skladba dřevin byla pro naše území kdysi typická. Zásahem člověka převážil smrk… V takovéto monokultuře se daří kůrovci.

© Sputnik / Vladimír FrantaObr.4 Krajina kolem Berounky. Vydrží, či padne za obĕť suchu či kůrovci?
Sázeli jsme smrky a máme problém. A tím největším není zdaleka kůrovec… - Sputnik Česká republika
Obr.4 Krajina kolem Berounky. Vydrží, či padne za obĕť suchu či kůrovci?
© Sputnik / Vladimír FrantaObr.5: Reportér Sputniku zahlédl usychající stromy z letadla
Sázeli jsme smrky a máme problém. A tím největším není zdaleka kůrovec… - Sputnik Česká republika
Obr.5: Reportér Sputniku zahlédl usychající stromy z letadla
© Sputnik / Vladimír FrantaObr.6: Stráň ve Všenorech - bez stromů...
Sázeli jsme smrky a máme problém. A tím největším není zdaleka kůrovec… - Sputnik Česká republika
Obr.6: Stráň ve Všenorech - bez stromů...

S rozvojem průmyslu a pro ten fakt, že smrk ztepilý má všestranně použitelné dřevo, nasázeli jsme si u nás v dobách minulých jehličnany a tím v podstatě pozvali k prostřenému stolu nejen kůrovce, ale třeba i lýkožrouta, viz začátek článku.
Mezi památnými stromy ČR jsou hlavně listnáče. Zdroje však uvádí suché torzo smrku, který rostl i za časů císaře Karla IV. (nejstarší doložený smrk v ČR) a zahynul teprve nedávno… Po více jak šesti stech letech života jej měl v devadesátých letech napadnout kůrovec… Na seznamu významných stromů (Les České republiky) je uveden například jehličnatý strom – Smrk pod Hartenberkem. „Nachází se v lesním porostu na pravém břehu Dolinského potoka na SV úpatí ostrohu pod zámkem Hartenberk, zhruba 130 m severně od železniční zastávky Hřebeny. Má silný, prohnutý kmen, výrazné kořenové náběhy, vysoko nasazenou korunu,“ píšou o něm stránky obce Josefov.

Sputnik: Pane doktore, držíte v ruce knihu Josefa Reichholfa Les, ekologie středoevropského lesa; v souvislosti s odumíráním jehličnatého lesa v ČR a s explozivním přemnožením kůrovce mohl byste podtrhnout a sečíst, co nyní rezonuje médii, tzn., že naší krajině hrozí ztráta lesů?

Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz - Sputnik Česká republika
Česko
Polský ministr zkritizoval ruskou reakci na odstranění sochy Koněva. Podle něj Rusové zasáhli do svobody a suverenity ČR
MUDr. Miroslav Šafář: Skladba lesa má hlavně odpovídat situaci daného regionu a nadmořské výšce, což již dávno není pravidlem. To vše bylo porušeno, ale vlastně již za Rakouska-Uherska (z VÚLHM potvrdili, že v Rakousku-Uhersku se kácely buky kvůli sklářskému průmyslu a stupňoval se požadavek na rychle rostoucí smrky, které nahradily lokality s listnáči; přelom 18. a 19. století., pozn. aut.)

Další vývoj v čase situaci jenom zhoršoval. Kvůli průmyslové výsadbě lesa se stalo, že většina lesa v ČR je monokulturní, zoologicky málo úživná a lesy jsou náchylné k nemocem a extrémním projevům počasí. Zoologicky vzato: máme nadbytek spárkaté zvěře (chybí její velcí predátoři), která okusem dále ničí les, takže vidíte, že médii popularizovaný kůrovec je jen onou špičkou ledovce.

V nížinách a pahorkatinách (do nadm. v. 500 m) se díky smrkovým monokulturám hůře váže voda, než kdyby v dané oblasti byly smíšené lesy s převahou přirozeně rostoucích listnáčů, které hlouběji koření, a tudíž více váží vodu v krajině. S tím souvisí také stav mokřadních luk a přirozené neupravené vodoteče.

Smrkové monokultury ovlivňují klima v daném regionu, nicméně mnohovrstevný les (smíšený, mnohověký) by mikroklima v regionu lépe vyvažoval. Les funguje jako termoregulátor, chladí oblast, udržuje v ní vodu.

V poledové době, tzv. holocénu, který žijeme my dnes, byla období mnohem studenější, ale také mnohem teplejší. Zvýšená teplota nyní souvisí s pravidelnými teplejšími cykly, které se mohou rychle změnit v cykly chladnější. Od toho tu máme právě les, aby tyto výkyvy vyvažoval. Pokud je pro nás les pouze průmyslová výsadba jehličnatých monokultur, pak touto strategií napomáháme teplejšímu období degradovat krajinu, resp. zvyšujeme ztráty vody v krajině a zvyšujeme teplotu regionu.

(konec interview s MVDr. Šafářem)

Závěrem: VÚLHM v komunikaci s námi předpokládá, že každý les se dříve či později obrodí. Nahradit jehličnany jen tak listnatými stromy nelze, protože je není možné sázet tak hustě jako smrky, uschly by. Na otázku, co s kůrovcem, co způsobuje hlavní problém, jsme vyslechli, že největším problémem je nedostatek pracovní síly v lese. Není, kdo by napadené stromy označoval a sanoval.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала