Ve středu předložil Hoti parlamentu nové složení kosovské „vlády“ a jeho program ke schválení. „Pro hlasovalo 61 poslanců, proti 24 a jeden se hlasování zdržel,“ uvádí se.
Legislativní shromáždění samozvané republiky dříve vyjádřilo nedůvěru vládě v čele s Albinem Kurtim, lídrem radikálního hnutí Sebeurčení, který byl u moci asi jen 50 dnů. Mnoho příznivců Sebeurčení se shromáždilo před budovou parlamentu, vyvíjelo tlak na policejní kordon a skandovalo slova: „Ať žije vláda Kurtiho.“ Členové strany bývalého předsedy schůzku bojkotovali, v sálu se nacházelo 71 poslanců ze 120.
Uznání Kosova
Co se týče uznání státu, například Ghana na začátku minulého listopadu odvolala uznání nezávislosti samozvaného Kosova. V té době byla Ghana 16. členským státem OSN, který odvolal uznání samozvané republiky. Dalším státem, který odvolal uznání samozvané republiky byla Středoafrická republika, která tak učinila ještě dříve než Ghana.
USA a další země „pětky“ – Velká Británie, Německo, Francie, Itálie – dříve požadovaly od Bělehradu, aby zastavil lobbování za odvolání uznání kosovské nezávislosti mezi třetími státy.
K problematice uznání Kosova se dříve vyjádřil i například lídr SPD Tomio Okamura. Podle něj „tento samozvaný stát destabilizuje Balkán“ a zdůraznil, že SPD podporuje snahu Zemana o to, aby ČR neuznávala Kosovo jako samostatný stát.
Kauza Kosova
V roce 1999 ozbrojený konflikt mezi albánskými separatisty z Kosovské osvobozenecké armády a srbskou armádou a policií vedl k bombardování Jugoslávie (v té době složené ze Srbska a Černé Hory) silami NATO. Kosovsko-albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost na Srbsku. Samozvanou republiku neuznává Srbsko, Rusko, Čína, Izrael, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších států.
Srbská vláda pod nátlakem Bruselu a s cílem sblížení regionu s Evropskou unií a také s přáním usnadnit život v kraji srbským občanům byla nucena v roce 2011 zahájit jednání o normalizaci vztahů s kosovskými Albánci prostřednictvím EU.
