Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

Vědci vyřešili záhadu jamalských kráterů

© Sputnik / Press service of the Governor of Yamalo-Nenets Autonomous Okrug / Přejít do fotobankyKráter na Jmalu
Kráter na Jmalu - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Ruští vědci vytvořili model tvorby kráterů vytvořených v permafrostu v důsledku emisí metanu. Výsledky studie jsou publikovány ve dvou článcích v časopise Geosciences.

V roce 2014 byl na Jamalském poloostrově poblíž Bovanenkovského plynového pole objeven první „jamalský kráter“, obří kráter o průměru 40 metrů se svislými stěnami. Od té doby bylo v Arktidě nalezeno několik podobných struktur, ale vědci se stále dohadují o jejich původu.

Surfaři na pláži v Novém Zélandu - Sputnik Česká republika
Svět
Vědci zjistili, že Nový Zéland se nachází na starověkém sopečném velkém oblaku
Jednou z hlavních hypotéz je exploze metanu. Permafrostová oblast, která zabírá dvě třetiny ruského území, je obrovským přírodním rezervoárem tohoto plynu. Za podmínek oteplování a postupného ničení permafrostu se metan, který je v hlubinách, uvolňuje na povrch ve formě silného výbuchu.

Vědci ze Skoltechu spolu s kolegy z katedry vědy a inovací z Jamalo-Něneckého výzkumného centra prováděli analýzu jednoho z těchto kráterů pro více než dva roky. Podařilo se jim nejen vytvořit model jeho vzniku, ale také zjistit zdroj metanu.

„Krátery v Arktidě jsou poměrně vzácné, obvykle se vyskytují v těžko dostupných oblastech arktické tundry. K bobtnání povrchu, které předchází uvolnění plynu z kráteru, dochází poměrně rychle, často během jednoho nebo dvou let, a rychlý růst vytvořeného hrbolu je obtížné zafixovat,“ uvádí vedoucí studie výzkumník Skoltechu Jevgenij Čuvilin.

„Téměř všechny krátery byly objeveny poté, co už byly vytvořeny. Je třeba také mít na paměti, že krátery vytvořené dostatečně rychle, za pouhý jeden nebo dva roky, se změní na jezera, která se časem obtížně odlišují od obvyklých termokarstových jezer v arktické tundře,“ dodal. 

Vědci zkoumali kráter plynu v nivě řeky Jerkuta. Podle Čuvilina měli vědci ze Skoltechu velké štěstí: v prvním roce od vzniku kráteru se k němu dostali, k Jerkutskému kráteru, jelikož příští rok byl již naplněn vodou a přeměněn na jezero.

V prosinci roku 2017 výzkumníci vybrali vzorky zmrzlých hornin, podzemního ledu a vody v kráteru a o šest měsíců později provedli pozorování pomocí dronů. Ve vzorcích podzemního ledu byly nalezeny izotopy uhlíku v množství typickém pro biogenní uhlovodíky.

Na základě těchto údajů vědci vybudovali model vzniku daného kráteru, který vznikl na místě jednoho z vyschlých jezer. Pod tímto jezerem byl podle autorů dříve byl talik – místo celoroční nezamrzlé půdy. Poté, co jezero vyschlo, začalo na všech stranách mrznout, což vytvořilo silné napětí, které následně vedlo k silné explozi.

„Vznik kráteru s výbuchem plynu v permafrostu je málo prozkoumaný a téměř nepopsaný proces,“ vysvětluje Čuvilin.

„Takové přírodní procesy s tvorbou velkých kráterů mohou představovat nebezpečí pro lidský život na Arktidě. V tomto ohledu je nutná jejich predikce na základě výsledků studie zdrojů plynu, zejména metanu, mechanismů jejich akumulace ve vrchních horizontech permafrostu a podmínek vzniku výbuchů plynů. Tyto emise mohou rovněž přispět ke zvýšení emisí skleníkových plynů v atmosféře.“

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала