Berger poznamenal, že tyto materiály nepotvrdily stopy stíhacího letounu nebo rakety v době katastrofy. Dodal, že studium údajů z ukrajinských civilních a vojenských radarů přinesl omezené výsledky a byla zohledněna také ruská primární radarová data.
Zároveň Ukrajina prakticky neposkytla primární údaje, jelikož podle jejích slov „radar v tu chvíli nefungoval“, upřesnil státní zástupce.
S odkazem na odborníka na obranu Eurocontrolu a Rady bezpečnosti Nizozemska předložil Berger několik verzí, proč neexistuje radarový záznam o raketě Buk.
„Skutečnost, že radary nebyly nalezeny, neznamená, že tam raketa nebyla. Společnost Almaz-Antej a ruské ministerstvo obrany se naopak domnívají, že absence této detekce skutečně svědčí o nepřítomnosti rakety Buk,“ uvedl.
Prokurátor poznamenal, že nizozemský expert, ruské ministerstvo obrany a společnost Almaz-Antej souhlasí s tím, že vojenské letadlo je mnohem snazší odhalit než raketu Buk.
Rovněž uvedl, že vyšetřování nemá žádné konkrétní údaje, které by naznačovaly vypuštění rakety země-vzduch z obcí Snežnoje a Zaroščenskoje. Tato oblast byla zkoumána na základě satelitních snímků, fotografií, svědectví svědků a dalších zdrojů, dodal Berger.
Nizozemští experti dříve tvrdili, že raketa byla vypuštěna z města Snežnoje, které bylo v té době řízeno milicemi. Experti společnosti Almaz-Antej však dospěli k závěru, že v tomto případě střela nemohla poškodit levé křídlo a levý motor letounu. Výrobce uvedl, že provedl tři experimenty, které potvrzují verzi vypálení rakety ze směru obce Zaroščenskoje.
Společný vyšetřovací tým letecké havárie uvedl, že raketa byla vypuštěna z pole poblíž vesnice Pervomajskoje, které bylo ovládáno milicemi.
Případ MH17
Malajsijský Boeing letící z Amsterodamu do Kuala Lumpuru na lince MH17 havaroval 17. července 2014 u Doněcka. Na palubě se nacházelo 298 lidí, všichni zahynuli. Kyjev obvinil z katastrofy domobranu, ale ti prohlásili, že nemají k dispozici prostředky, které by umožňovaly sestřelit letadlo v takové výšce.
V červnu 2019 mezinárodní vyšetřovací tým zveřejnil jména tří Rusů a jednoho Ukrajince, kteří jsou podle vyšetřovatelů odpovědní za katastrofu v nebi nad Donbasem. Jedná se o jednoho z bývalých vůdců povstalců Igora Girkina (rovněž známý jako Strelkov), Sergeje Dubinského a Olega Pulatova a ukrajinského občana Leonida Charčenka. Nizozemsko po nich vyhlásilo mezinárodní pátrání.
Moskva veškerá obvinění odmítá. Dne 20. června ruský prezident Vladimir Putin označil důkazy zveřejněné mezinárodním vyšetřovacím týmem za nedostatečné. Své pochyby o provedeném vyšetřování vyjádřil i premiér Malajsie Mahathir Mohamad.
Jak řekl náměstek generálního prokurátora RF Nikolaj Vinničenko, ruská strana předala Nizozemsku dokumentaci, která potvrzuje, že protivzdušná raketa Buk, která sestřelila Boeing, patřila Ukrajině. Kromě toho experimenty koncernu Almaz-Antey, přední společnosti vyrábějící systémy PVO včetně komplexů Buk, také potvrzují, že Boeing byl sestřelen z území kontrolovaného ukrajinskou armádou.
