Při srdečním infarktu dochází k biochemickým procesům, které vedou k poškození srdce - dochází ke ztrátám v tkáních a svalech, přerušení přísunu krve a kyslíku. Protože srdce samotné je dost těžké regenerovat, kardiologové hledají způsoby, jak mu pomoci a minimalizovat poškození.
Američtí vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu společně s německými kolegy zjistili, že klíčovou roli při regeneraci srdce a tím i zvýšení šance na další život pacientů hraje protein MANF, mezencefální astrocyty neurotrofního faktoru. Je schopen opravit poškozené, a dokonce rekonstruovat jiné ztracené proteiny a vykonávat tak funkci proteinového regulátoru.
„Čím více je vaše srdce poškozeno, tím horší je prognóza v dlouhodobém horizontu, a proto je náš výzkum zaměřen právě na to,“ uvádí tiskové zpráva univerzity slova vedoucího výzkumu Chrise Glembotského, molekulárního kardiologa a ředitele Kardiologického ústavu v San Diegu. „Zkoumáme, jak zvýšit odolnost srdce vůči poškození následkem infarktu, což zlepší zotavení pacientů.“
Při standardním přístupu jsou mnohým pacientům po srdečním infarktu implantovány stenty k otevření blokovaných tepen, což v dlouhodobém horizontu pomáhá. Avšak přívod kyslíku má i své nevýhody.
„Příliv kyslíku, k němuž dochází, jakmile se implantuje stent, ,omráčí‘ srdeční buňky a některé z nich zemřou, což zvyšuje trvalé poškození. Našli jsme protein, který může tento stres minimalizovat,“ vysvětluje Glembotski.
Vědci provedli experimenty na geneticky modifikovaných myších, vyvolali u nich infarkt a pozorovali, jak se budou zotavovat s proteinem MANF a bez něho. Ukázalo se, že s proteinem MANF se zvířata cítila mnohem lépe.
„Toto bylo naše první vodítko o důležitosti proteinu MANF pro srdce. Má ochranný účinek, ale nevěděli jsme přesně, jak to funguje, protože se strukturálně nepodobá proteinům, které jsme studovali dříve,“ říká první autor článku, doktorant Adrian Arrieta.
Ukázalo se, že MANF snižuje úroveň počátečního oxidačního stresu po infarktu, doprovázeného ničivým účinkem přebytku kyslíku.
„Jedním z našich nejzajímavějších objevů je to, že jsme zjistili, že MANF je chaperonový protein, který během stresu podporuje další proteiny. Kdybychom mohli dát obětem srdečního infarktu MANF, měli by po srdečním záchvatu méně poškození a zotavili by se rychleji,“ zdůrazňuje Arrieta.
Vědci chtějí v nejbližší budoucnosti prozkoumat účinek proteinu MANF na prasata, jejichž srdce je velikostí a také příznaky po srdečním infarktu velmi podobné lidskému. Kromě toho je podle autorů jedním z úkolů i další hledání optimální cesty dopravení MANF do srdce.
