Slabost ekonomiky
Vrchol pandemie už máme za sebou a investoři znovu jeví zájem o měny rozvojových zemí. Do popředí vystupují znaky hospodářského růstu, a nikoli statistika nakažených koronavirem. USA se nemají čím pochlubit: ve druhém čtvrtletí očekávají odborníci nebývalý ekonomický pokles – až na 50 % HDP.
Dolar je kromě toho značně přeceněn, což vždy hrozí následujícím oslabením. Důvěru k americké měně podkopává také peněžní politika Federálního rezervního systému, aby ekonomiku v době krize podpořil, regulátor do trhů nalil biliony právě natištěných dolarů.
Další vážnou hrozbou je nová epidemie koronaviru, kterou očekává většina zdravotníků na podzim. Jak se domnívají analytici Deutsche Bank, v tomto případě se poptávka po dolaru jakožto rezervní měně podstatně sníží.
„Ta hlavní otázka spočívá v tom, jestli stojí za to kupovat dolar s prémií za jeho zdánlivou bezpečnost na pozadí obav z druhé vlny epidemie,“ podotýká hlavní stratég Deutsche Bank pro asijský trh Samir Goel. Odvrátí-li se investoři od dolaru, ten značně zeslábne vůči většině měn včetně čínské.
Jak vysvětlil Goel, v době neurčitosti investoři a obchodníci nakupují obyčejně dolarová aktiva – jde přece o světovou rezervní měnu. Teď je ale situace jiná. Strategie odvolání karanténních opatření se zdá být v USA horší než v jiných zemích. Mj. v Evropě probíhá tento proces mnohem rychleji.
„Zdá se, že se v nynějších podmínkách poptávka po dolaru snižuje,“ konstatoval odborník.
Není to na prospěch
Zároveň je americká měna i nadále pod tlakem rozpočtových a dlužních problémů. O tom, že se doba nepřiměřených privilegií dolaru blíží ke konci, promluvil v červnu starší vědecký pracovník Johnsonova ústavu pro mezinárodní vztahy a bývalý šéf asijského oddílu investiční banky Morgan Stanley Stephen Roach.
„Čísla mluví sama za sebe. Federální dluh USA dosáhl 26 bilionů a roste měsíčně o jeden bilion. A to je dvanáctkrát rychleji než před začátkem koronavirové epidemie. Rozpočtový schodek přesahuje tři biliony,“ potvrzuje Alexandr Razuvajev, vedoucí informačního a analytického střediska Alpari.
Jak připomněl Roach, v lednu až dubnu se zvýšil index dolaru o sedm procent, protože investoři celého světa viděli v americké měně ochranné aktivum na dobu krize. V důsledku toho se podle odhadů Banky pro mezinárodní vypořádání kotuje nyní dolar o 33 % výš, než byla minimální kotace z roku 2011.
Roach poukázal také na to, že ve světě vznikají stále vážnější obavy ohledně kdysi všeobecně uznávané výlučnosti americké peněžní jednotky. „Měny určují bilanci mezi vnitřním hospodářským základem země a vnějšími představami o její síle nebo slabosti,“ podotýká Roach. „V USA se nyní tato bilance rychle mění, takže krach dolaru je možný už v nejbližší době.“
Dalším rizikem jsou velmi nízké úrokové sazby, které snížil Fed skoro na nulu. Podle Roachova názoru se to nejspíše nezmění v průběhu mnoha let, což ve spojení s velkými státními půjčkami zvýší „značné makroekonomické nevyváženosti“ a zasadí ránu dolaru.
„Ekonomika USA už dávno trpí mimořádně nízkou úrovní vnitřních úspor a chronickým deficitem běžného účtu,“ dodal Roach a zdůraznil, že se situace jenom zhorší.
Britská banka Standard Chartered zároveň nevylučuje, že se Fed neomezí na nulové úrokové sazby a v konečném důsledku je změní v záporné. Podle názoru ekonomů se bude muset regulátor k tomu uchýlit, nesplní-li tempo obnovení ekonomiky očekávání, a budou-li vyčerpány nástroje peněžní a úvěrové politiky.
Jak vysvětlují ve Standard Chartered, snížení sazby Fedu pro federální fondy na minus 0,5 % až minus jedno procento způsobí značné snížení výnosnosti státních obligací, což Washingtonu usnadní obsluhování dluhu. Dolaru to ale nevěští nic dobrého – globální deficit americké měny skončí, a ta se nevyhnutně zlevní.
