„Z odkazu dr. Milady Horákové se poslední dobou stává laciná fráze. Přežvykují se stále stejná, prázdná slova, hlásají se s různým stupněm agresivity stále stejná, prázdná hesla, dělá se zkrátka přesně to, proti čemu sama bojovala,“ uvedla Lipovská ve svém Facebooku.
Podle nové členky Rady ČT lze ovšem vyvěšovat plakáty na každém rohu a vidět dopisy Horákové na rozloučenou z amplionů každé stanice metra, ale svobodu a demokracii v České republice nejde vybojovat bez hodnot, za které bojovala Horáková.
Ve svém příspěvku Lipovská zveřejnila 12 úryvků z článku legendární právničky.
„Dvanáctero pro život svobodného člověka v suverénní demokratické zemi,“ uvedla k věci členka Rady ČT.
Domnívá se, že právě těchto 12 bodů ukazují dědictví Horákové lépe než velkohubá hesla.
První tři myšlenky napovídají lidem, jak by se měl chovat každý k druhému. Navíc vyzývají být tolerantními k těm, kdo zastává odlišné názory.
„Přistupujme k sobě s dobrou vůlí a odsuzujme teprve tehdy, když jsme se přesvědčili o nedobrých a nepoctivých cílech druhého.“
„Nemysleme, že odchylné mínění a přesvědčení druhého, než jaké máme my, činí z něho již člověka špatného, s nímž bychom neměli hledat přátelství a dohodu.“
„Nepodezírejme zbytečně, ale nebuďme shovívaví ani tehdy, když běží o chyby lidí nám milých a blízkých.“
Dalších několik výroků jsou věnovány klíčovým rysům lidské povahy.
„Vychovávejme se všichni k pevnému charakteru a začněme každý u sebe. Nevolejme přes ulici o špatnostech a vadách těch druhých, když doma nemáme pořádek.“
„Mějme pro druhého více shovívavosti než pro sebe.“
„Buďme skromní a vděční.“
„Buďme tvrdě upřímní k sobě a trpěliví ke druhým.“
Horáková rovněž byla zastánkyně zásad, spojených s moudrým použitím slov.
„Neohánějme se slovy velikých našich myslitelů jen proto, abychom zakryli malost svých cílů a myšlenek.“
„Nefalšujme nikdy slova a pojmy. Křivé nemůže být rovným, i když to stokrát řekneme.“
„Hledejme klid pro sebe, a nerušme druhých. Neklid a nejistota budí rozčilení, a rozčilení rozdává zla a drsná slova. Zlá slova pak jsou prvým stupněm špatného činu.“
Ve výběru myšlenek nechybí ani výzva k respektovaní minulosti a zmínka o přínosu minulých generací do rozvoje lidstva.
„Nemysleme, že všechno jsme vymysleli jen my, že my jsme ti objevitelé dokonalého života a doveďme se upřímně poklonit před těmi, kteří nám připravovali cesty, po nichž my už kráčíme se samozřejmostí.“
Ve spojení s nutností být věrnými odkazu „velkých mrtvých“ Horáková uvedla hlavní priority lidských aktivit a poslání člověka.
„Nezavazujme se o slavných datech přísahami věrnosti, aniž se pokoušíme je zachovávat také ve všedních dnech života. Jak často slibujeme věrnost odkazu svých velikých mrtvých, kteří nám naši svobodu vykoupili svým životem a neuvědomujeme si pak při své práci, že ten odkaz musíme živit ve svých činech a že nezavazuje k ničemu menšímu, než pracovat pro uskutečnění svobody, demokracie a spravedlnosti mezi námi.“
Takhle zněl klíčový odkaz Horákové, u které, podle Lipovské, to prázdné fráze nebyly.
.jpg){kind=link}