Film smršťuje desetiletí času života Slunce do 61 minut. Celkem přístroje pořídily zhruba 425 milionů snímků (jeden snímek za hodinu) Slunce na vlnové délce 17,1 nanometru.
Video ukazuje vzestup a pád aktivity svítidla v rámci 11letého cyklu a pozoruhodné události, jako je tranzit planet a erupcí. Jsou tam také tmavé záběry, které se ukázaly, když optika sluneční dynamiky observatoře zastínila Zemi nebo Měsíc.
Lidstvo se blíží k pochopení toho, jak funguje Slunce
Vědcům se podařilo objevit neutrina, která se objevují během druhé nejdůležitější reakce, jež „pohání“ naše Slunce. O výsledcích studie bylo informováno 23. června na online konferenci Neutrino 2020.
Podle odborníků se energie Slunce generuje v jeho jádře dvěma způsoby. Největší část energie, asi 99 %, vzniká díky fúzi vodíku s heliem během proton-protonové řetězové reakce. Druhou skupinou fúzních reakcí je takzvaný cyklus CNO zahrnující uhlík, dusík a kyslík, tedy prvky umožňující reakcím pokračovat. Úspěchem vědců se právě stalo to, že poprvé detektovali neutrina z tohoto druhého procesu.
Svůj experiment odborníci provedli pomocí detektoru Borexino v italské Národní laboratoři Gran Sasso. Zařízení může zpozorovat záblesky světla, které neutrina generují, když bombardují elektrony uhlovodíků ve velké nádrži s kapalinou. Zjistilo se, že každou sekundu a přes každý centimetr čtvereční na Zemi prochází kolem 700 milionů neutrin ze slunečného CNO cyklu.
Výsledky experimentu však odhalují nejen podrobnosti energetických procesů našeho Slunce. Mohou přispět i k pochopení struktury hvězdy, a konkrétně její metalicity, tedy obsahu prvků těžších než vodík a helium. Současně, a to kvůli několika způsobům měření, existují různé názory na úroveň metalicity Slunce. Citlivější měření neutrin CNO cyklu má pomoct problém vyřešit.
