Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve své statistice uvádí, že ročně u nás na chřipku umírá asi 1500 lidí. Přitom se však proti této nemoci nechává očkovat asi jenom 8 % lidí, přičemž v rizikových skupinách jde zhruba o pětinu. Evropská unie přitom ale doporučuje, aby míra očkování proti chřipce dosahovala až 75 %.
„Meziročně je to prakticky vyloučené, my jsme měli garantováno nějakých 800 000 dávek, a po vyjednáváních dojde k navýšení o dalších deset procent. Takže kdyby hypoteticky šlo vše, jak má, tak bychom se mohli dostat na proočkovanost devět procent,“ vysvětlil.
Podotkl však, že výrobní kapacita je dle jeho mínění omezená a o vakcíny proti chřipce mají zájem i jiné země. Navíc situaci v Česku ztěžuje i nešťastně nastavený systém, kdy si praktičtí lékaři musí vakcíny předobjednat, a poté očkují pacienty, kteří mají zájem.
„A oni mají logicky obavy, že když se lidé nenechají očkovat, tak jim vakcíny zbudou a nikdo jim je neproplatí,“ uvedl Prymula a doplnil: „Budeme rádi za devět procent, protože to bude historicky nejvyšší číslo.“
I epidemiolog Jiří Beran si stojí za tím, že hlavní odpovědnost leží právě na praktických lékařích. Ti by dle něj měli své pacienty k očkování přesvědčit. Beran také upozornil na to, že chřipka je vážná nemoc, a že i když očkování nemusí zamezit chřipce jako takové, zmírňuje závažnost onemocnění a snižuje pravděpodobnost úmrtí. Rovněž připomněl, že lidé starší 65 let mají očkování proti chřipce zdarma.
Chřipka vs. koronavirus
Připomeňme, že pokud jde o vakcínu proti novému typu koronaviru, vědci na jejím vývoji stále pracují. Podle nejnovějších informací si však již ze 140 vakcín po celém světě už 16 testuje na lidech. Poté, co bude vakcína vyvinuta, podle Prymuly není nutné okamžitě nechat očkovat celých 75 % lidí, aby byl díky kolektivní imunitě chráněn i zbytek populace, který očkován být nemůže. Za důležitější považuje to, aby byly rychle očkovány rizikové skupiny, což je u nás asi do tří milionů lidí.
