„Podařilo se identifikovat 36 lidí, kteří se podíleli na přípravě a zabývali se otázkou atentátu na Kásima Sulejmáního, mezi nimiž jsou politické a vojenské osobnosti Spojených států a dalších zemí," cituje agentura teheránského prokurátora Aliho Mehra.
Podle jeho slov soudní orgány přijaly usnesení o jejich předvedení před soud a vyhlášení červeného statusu prostřednictvím Interpolu, což znamená, že bezpečnostní orgány po celém světě budou spolupracovat při pátrání a zadržení hledaného podezřelého.
Prohlásil, že tito lidé jsou obviněni z „vraždy“ a „terorismu“ a dodává: „Na prvním místě seznamu je americký prezident Donald Trump.“
Vražda generála Sulejmáního
Dne 3. ledna Spojené státy zabily v Bagdádu íránského velitele speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku. Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.
Bagdád označil americký útok za porušení podmínek přítomnosti amerických vojáků v Iráku a zahájil přípravu mechanismu jejich stažení.
Írán na vraždu Sulejmáního zareagoval tím, že ostřeloval raketami základnu Ejn al-Asad na západě Iráku, kde jsou dislokováni američtí vojáci. Prezident USA Donald Trump a vedení Pentagonu zpočátku prohlásili, že při ostřelování nebyl nikdo zraněn. Americký prezident na to kladl zvláštní důraz, když odůvodňoval své rozhodnutí neútočit odvetou na Írán a omezit se jen na další sankce.
Později američtí vojenští příslušníci uznali, že zranění přece jen jsou. Jejich počet se přitom neustále zvyšoval. V Pentagonu to vysvětlovali tím, že symptomy pohmoždění hlavy se neprojevují hned a že původní hodnocení zdravotního stavu vojáků se může lišit od definitivní diagnózy.
