Současné protesty v Srbsku, které vypukly 7. července, vyústily v násilné střety s policií, během nichž bylo zraněno 118 policistů. Srbský prezident Aleksandar Vučić označil tyto protesty za nejhrubší politické násilí za poslední léta a zdůraznil, že do těchto nepokojů jsou zapojeni krajně pravicoví extremisté, kriminálníci a představitelé regionálních tajných služeb.
„ČST Praha pokračuje v indoktrinaci zrůdnou ,liberální’ ideologií. V reportážích o Srbsku hovoří o ,režimu prezidenta Vučiće’. Navzdory tomu, že prezident Vučić nedávno zvítězil ve svobodných a demokratických volbách,“ napsal Ovčáček ve svém příspěvku na Facebooku.
Pokus o státní převrat?
K nepokojům se vyjádřil i srbský ministr obrany Aleksandar Vulin. Ten je označil za snahu rozpoutat rozsáhlý občanský konflikt a rázně odsoudil probíhající násilí a ničení majetku.
„Máme hrozné násilí na ulicích, je to pokus o státní převrat, o násilné uchvácení moci, pokus o rozpoutání v Srbsku občanské války. Jinak se to nedá nazvat, ani vysvětlit. Neexistují žádné důvody k podpálení budovy Skupštiny (parlamentu), radnice Nového Sadu, útoků na policii, bití lidí na ulicích, ohrožování jejich životů a majetku,“ řekl ministr.
Srbský politik rovněž dodal, že hlavní motivací těch, kteří se snaží rozdmýchat celostátní konflikt, je nenávist vůči prezidentu Aleksandaru Vučićovi, stejně jako vůči jeho rodině a stoupencům.
Parlamentní volby v Srbsku
Původně parlamentní volby do Skupštiny, jednokomorového srbského parlamentu, měly proběhnout 26. dubna letošního roku, byly však kvůli pandemii covid-19 posunuty na 21. června. Výsledkem voleb bylo drtivé vítězství vládnoucí koalice v čele s prezidentem Aleksandarem Vučićem, která získala 60,65 % hlasů voličů oproti 48,25 % z předešlých voleb, které se uskutečnily před čtyřmi lety. Nicméně ve srovnání s minulými volbami se výrazně snížila volební účast, která tentokrát činila pouze 48,88 % z celkového počtu zaregistroványch voličů. Důvodem tohoto poklesu bylo mimo jiné i rozhodnutí řady politických stran bojkotovat volební proces, a to kvůli nesouhlasu s politikou prezidenta a vlády. Hlavním bodem kritiky totiž bylo omezení svobody tisku a potlačování opozice.