„Bohužel žijeme v době, kdy jsou hodnoty tradiční rodiny a stejně tak tradiční role pošlapávány. Rozhodně netvrdím, že by žena měla být doma u plotny a muž vydělávat na celou rodinu, ale stále je pro mne žena symbolem křehkosti a mateřství a muž opory a jistoty (i když to má samozřejmě každý nastaveno jinak). Rozhodně si nedokážu představit, že budeme žít ve světě, kde zavládne totální chaos. Představte si situaci, která je dnes již v některých zemích realitou (odkaz na obdobný článek jsem dříve sdílel na svých sociálních sítích), že dítěti rodiče nenechají napsat do rodného listu pohlaví a s tím, že si jej během let samo vybere, přičemž do té doby bude dítě jen osobou. Otcem je například žena, přeoperovaná na muže, matkou osoba ‚ani tak, ani jinak‘ a dárcem spermatu muž, z něhož je dnes žena, ale zatím neprošel operací, takže předávat genetický materiál ještě může,“ uvedl senátor.
Valenta má obavy, že přijde doba, která podle něj už klepe na dveře, kdy každý bude moci být tím, kým si zamane. „Co tohle udělá v hlavách dětí, to si netroufám domyslet. A abych potvrdil to, co jsem psal výše – tedy, že tyto tendence zde již jsou, a to delší dobu, posílám odkaz na cca dva roky starý článek, podle něhož by ke změně identity v ČR stačilo pouze osobní prohlášení a ‚cár papíru‘ od lékaře. Jsem jednoznačně a tvrdě proti těmto tendencím, byť za tento svůj názor často sklízím kritiku,“ podotkl.
Senátor na portálu též odpověděl na otázku ohledně platové nerovnosti kvůli pohlaví. Osobně si myslí, že v soukromém sektoru tyto nerovnosti nenajdeme. Vychází přitom ze zkušeností u firem, které založil či spoluvlastní. Zdůraznil, že v těchto firmách je každý hodnocen podle svého výkonu, což znamená, že ženy mají mnohdy vyšší plat než muži a nacházejí se ve vedoucích pozicích.
„Platové rozdíly na základě pohlaví ale opravdu nemáme. Vždyť by byl každý zaměstnavatel sám proti sobě a kvalitní zaměstnankyni by mu vyfoukla konkurence, která ji přeplatí. Navíc jsou dnes ženy v mnoha případech a z různých důvodů samoživitelky – pečují o děti a hradí náklady spojené s domácností – není tedy možné k nim přistupovat v otázce hodnocení jinak než k mužům.
Otázkou mezd ve státním sektoru, kde jsou převážně tabulkové mzdy, jsem se detailně nezabýval. Podle mého názoru však na stejných pozicích rozdíly mezi muži a ženami nejsou. A pokud se rozdíly vyskytují, pak mohou být způsobeny více faktory – například různým pracovním odvětvím, kdy některé ženy pracují v profesích, které jsou jinak hodnoceny (např. sociální služby apod.), případně si při nástupu do zaměstnání nevyjednají vyhovující platové podmínky, což může být způsobeno např. jejich nižším sebevědomím, případně schopnostmi, pracovním zařazením apod.
Kromě toho je zde přeci zákon, který za nerovné odměňování trestá, a sankce jsou opravdu vysoké. Pokud tedy někde k platové diskriminaci skutečně a prokazatelně dochází, žena se může (a měla by se) proti této situaci bránit,“ vyzval ženy Ivo Valenta.
