Novelu zákona předevčírem navrhli zástupci jak Demokratické, tak i Republikánské strany. Omezení se týkají společností, které pokládají potrubí, zabývají se pojišťováním či poskytují zařízení pro modernizaci lodí na ukládaní potrubí a spojených se stavbou plynovodu.
Ve společnost Nord Stream 2 AG, jež je operátorem energetického projektu, poznamenali, že nové americké sankce se přímo dotknou 120 společností z více než 12 evropských zemí. Také mají být zablokovány investice na dostavbu plynovodu ve výši 700 milionů eur a jsou ohroženy vklady ve výši 12 miliard eur do energetického systému Evropy, včetně 750 milionů eur investic do infrastruktury na tranzit plynu v Česku.
Šéf evropské diplomacie Josep Borrell uvedl, že Evropská unie je hluboce znepokojena častějšími případy použití či hrozbami použití sankcí ze strany USA, a to i ve vztahu k plynovodu Nord Stream 2. Diplomat oznámil, že EU je v zásadě proti použití sankcí třetími zeměmi vůči evropským společnostem, které vedou legální byznys.
„Evropská politika se má určovat zde v Evropě, a nikoli třetími zeměmi,“ zdůraznil Borrell.
Plynovod Nord Stream 2
Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně, a to od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.
Proti projektu se postavilo několik států, zejména Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Polsko a USA. Obavy Kyjeva jsou spojené se ztrátou příjmů z tranzitu ruského plynu, Washington má zájem na prosazování vlastního LNG na evropském trhu. Pobaltské země a Polsko považují projekt za „politicky motivovaný“.
Moskva, Berlín a Vídeň však opakovaně zdůrazňovaly, že plynovod Nord Stream 2 je výhradně komerční projekt, který má za cíl posílit energetickou bezpečnost evropských států.
